Stavba experimentálního bydlení v Qiyi City Forest Garden odstartovala před dvěma lety. Realitní makléři lákali obyvatele jedenáctimilionové megalopole zákazníky na vizi „vertikálního lesa“, kde má každý byt velký balkon s pěstěnými rostlinami. Letos na jaře hlásili, že všech 826 bytů je prodáno, píše agentura AFP.
Osm věžáků však dnes připomíná kulisy postapokalyptického filmu. Kde se stala chyba? Rostliny ve vlhkém subtropickém podnebí lákají mraky komárů. Většina bytů zůstává prázdných, nastěhovalo se jen deset rodin.
Rostliny, o které se nemá kdo starat, se vymkly kontrole a budovy postupně zarůstají. Některé balkony se už zcela ztratily v zelené džungli a větve visí přes zábradlí. Obydlené apartmány připomínají mýtiny v pralese - balkony jsou prosekané a v noci do tmy poblikávají světla.
Nevydařené developerské projekty se staly jedním z vedlejších příznaků raketového hospodářského růstu a sociálního inženýrství čínské vlády. Po celé zemi vyrostla „města duchů“, do kterých se vláda snaží nastěhovat zemědělce z venkova.
Neúspěchem podle agentury Bloomberg skončila také snaha zajistit dostupné bydlení milionům lidí, kteří na něj kvůli realitní bublině nedosáhnou. Na předměstí Pekingu vzniklo 50 000 tisíc nových bytů za regulovanou cenu. Stavby jsou však často odfláknuté a mimo hromadnou dopravu, takže o byty nikdo nejeví zájem.
Nutno podotknout, že v jiných případech dopadly pokusy o ekologickou architekturu lépe. Například v Tchaj-peji vyrostl mrakodrap Agora Garden, na kterém roste přes 23 tisíc stromů. Dílo futuristického architekta Vincenta Callebauta údajně dokáže absorbovat až 130 tun oxidu uhličitého za rok (více zde).
