Univerzitní student Čang Mou-kchang z jižní provincie Chaj-nan zřejmě nečekal, že se zrovna na něj v miliardové zemi upře pozornost čínských i celosvětových médií až oznámí, že nehodlá dále pokračovat ve službě v armádě. Přesto se tak stalo.
Čínská lidová osvobozenecká armáda ho na svých anglicky psaných stránkách představila jako jedince, který se „nedokázal přizpůsobit“ vojenskému životu“ kvůli „strachu ze strádání a únavy“ a který nebyl schopen dostát svým vojenským povinnostem „navzdory trpělivému pobízení vojáků“.
Ačkoliv ho armáda varovala, že bude čelit tvrdým následkům, pokud se odmítne vojenské službě podrobit, Čang své rozhodnutí nezměnil. Armáda ho proto formálně vyloučila a uložila mu osm velmi těžkých trestů.
Čang nemůže po dva roky létat ani cestovat dálkovým autobusem či vlakem. Dva roky si ani nemůže půjčit peníze, založit si pojištění, začít podnikat či se dále vzdělávat. Také ho nesmí zaměstnat státní úřady a podniky a to ani jako dočasného pracovníka. Velký počet čínských podniků je přitom vlastněn státem, poukazuje stanice CNN.
Mladík také musí zaplatit pokutu 28 000 čínských jüanů (91 840 korun). Armáda mu dále uložila, aby jako kompenzaci zaplatit všechny výdaje, které na něj vynaložila, například za zdravotní vyšetření a politickou prověrku, oblečení či vojenské vybavení, ve výši 26 000 čínských jüanů (85 280 korun). Celkově musí zaplatit 54 000 čínských jüanů (177 120 korun).
Co ruská armáda schvátí, už nenavrátí. Výpovědi důstojníků nepřijímá |
Armáda jako poslední trest vysloveně zmiňuje, že z Čanga učiní exemplární příklad pro veřejné zostuzení „prostřednictvím (počítačových) sítí, televize, novin a sociálních médií“.
Čangův případ je sice vzácný, není však ojedinělý, tvrdí stanice CNN. Jsou známy případy i jiných bývalých vojáků, kteří byli veřejně zostuzeni a potrestáni.
Podle odborníků tyto případy reflektují výzvy, kterým čínská armáda nyní čelí. Formálně je vojenská služba povinná, v praxi však armáda své stavy dokáže naplnit dobrovolníky. Namísto kvantity se však nyní armáda snaží soustředit na kvalitu. Potřebuje méně rekrutů, zato po nich žádá, aby byli technologicky schopní, vzdělaní a specialisté ve svém oboru.
Protože však čínská ekonomika nabízí poměrně široké možnosti uplatnění, těžká armádní služba není pro tyto mladé, vzdělané a perspektivní Číňany příliš atraktivní. Armáda proto hledá způsoby, jak je přitáhnout či přinejmenším, jak je v armádě udržet.
Armáda jako štít pro Si Ťin-pchinga
Od nástupu k moci čínský prezident Si Ťin-pching usiluje o modernizaci, která by z armády učinila nejmocnější vojenskou sílu v Asii i na světě. Inicioval celou řadu změn, včetně citelných personálních škrtů a slučování velících center. Zároveň do ní investuje značné částky.
Podle agentury Reuters Si uskutečnil několik kroků, jejichž cílem bylo pojistit si věrnost armády a získat nad ní co největší kontrolu. V rámci protikorupčního boje provedl v armádě rozsáhlé čistky, které stály místo více než sto generálů. Na uvolněné pozice dosadil vlastní, loajální lidi.
Čínský prezident s oblibou pořádá vojenské přehlídky, které mají dokázat sílu a potenciál modernizované čínské armády. Podle listu The New York Times slouží ještě jednomu účelu. Jsou zprávou pro jeho kolegy z vedení čínské komunistické strany, že má armádu pod kontrolou a každý by si měl rozmyslet, zda mu bude čelit.
Čína uspořádala při příležitosti 70. výročí svého vzniku vojenskou přehlídku:
1. října 2019 |
