Na galerii nad Španělským sálem byla nálada o něco klidnější. Třicet členů hradní hudby v červených uniformách si tu v předstihu chystalo nástroje na slavnostní fanfáry. "Jsme připraveni, máme naladěno," hlásil jeden z hráčů na trubku.
Přesto i tady byly cítit stopy nervozity. "Fanfáry z Libuše nehrajeme až tak často, bývá to třeba jen pětkrát do roka. A tak hrajeme raději z not, je to naše jistota," vysvětloval hráč na trubku.
Živě zahrané fanfáry, za jejichž zvuku vstoupil do Španělského sálu krátce po desáté hodině odstupující prezident Václav Havel, zněly impozantně. Drobné chvění podlahy cítil pod nohama každý, kdo v tu dobu stál společně s orchestrem na galerii.
Důstojnost slavnostního zahájení schůze však v sále dlouho nevydržela. Po krátkém projevu odešel Havel zpátky do své pracovny a Španělský sál zase patřil jen senátorům a poslancům. Jakmile Václav Klaus, ve vylosovaném pořadí poslední z prezidentských kandidátů, dokončil svou řeč, zareagovali politici na zahájenou diskusi tak, jak jsou z parlamentu zvyklí. Přestali řečníky poslouchat a hromadně odcházeli do kuloárů.
Senátor Richard Falbr vytáhl z náprsní kapsy obleku kovovou "placatici" a nabídl ji poslanci Miroslavu Kalouskovi. Ten se po polknutém doušku jen oklepal. "Nosím si s sebou kubánský rum, přidávám si ho do coly," prozradil později Falbr.
Možná i proto oba muži přečkali proslovy svých kolegů bez jakékoli újmy. Dívka, která měla službu u hlavního vchodu do Španělského sálu, takové štěstí neměla. Po dlouhém stání u dveří nakrátko ztratila vědomí a omdlela. Před pádem na zem ji na poslední chvíli zachránilo několik mužů, kteří stáli poblíž a položili ji na lavici. Pak už se o ni postaral přivolaný lékař. Pomohl jí zpátky na nohy a odvedl od sálu pryč.
Zatímco k hlasování o technickém průběhu prezidentské volby se politici trousili z kuloárů jen zvolna, na oběd se po prvním kole volby scházeli disciplinovaněji. "Dokud nás nebude u stolu všech deset, tak nás neobslouží," rozhlížela se starostlivě senátorka Dagmar Lastovecká, když rychle hledala další spolustolovníky.
Po jídle pak rychle odcházeli vyjednávat o další taktice do salonků v jižní části Hradu. Že politický boj zdaleka nekončí, prozrazoval opět cigaretový kouř. V kuloárech ho rozhodně neubývalo.
