Soustavnému přílivu silné zahraniční měny se prý ve vysoké politice běžně říkalo "stínové peníze". Bývalý šéf Karzáího štábu Chalíl Roman pro server nytimes.com uvedl, že tyto peníze přicházely tajně a tajně se s nimi také operovalo. CIA se k tomuto nařčení odmítla vyjádřit, v minulosti se však několikrát potvrdilo, že podporuje příbuzné a poradce Karzáího. Nová zjištění však ukazují, že finanční podpora ze strany CIA byla mnohem masivnější, než se dosud myslelo.
Cílem takovýchto "úplatků" bylo jediné: získání vlivu na afghánskou politiku. Peníze měly udržet přístup ke Karzáímu a jeho nejužšímu okruhu poradců. Vzdálená kontrola nad prezidentským palácem je pro ovlivňování místní politiky klíčová už kvůli vysoce centralizované vládě. Fakt, že to nebyly "čisté" peníze, je zjevný. Všichni oficiální činitelé obou stran o nich promluvili jen pod podmínkou anonymity.
V posledních měsících však začíná být jasné, že kupování vlivu ze strany CIA se nesetkává s příliš velkým úspěchem. Podle mnohých miliony dolarů spíše jen podporují růst korupce a posilují moc současných vládnoucích stran v zemi. "Největším zdrojem korupce v Afghánistánu byly Spojené státy," nechal se slyšet jeden americký činitel.
Boj Íránu a USA o vliv, rozhodují peníze
Spojené státy nejsou jedinou zemí, která vládnoucí vrstvy Afghánistánu podporuje. V roce 2010 Karzáí přiznal, že Írán pravidelně předával tašky peněz jednomu z jeho vrchních poradců. Této informace se chytli američtí oficiální činitelé a uváděli ji jako důkaz dlouhodobé íránské kampaně, která má podkopat dobré vztahy USA s Afghánistánem. Co už americká strana opomněla dodat bylo, že sama do prezidentské kanceláře zajišťuje příliv peněz.
Íránské i americké peníze mají společnou i další věc: v mnoha případech totiž končí v rukou vojenských vůdců a politiků. Mnoho z nich má navíc přímé vazby na obchod s drogami nebo na teroristickou organizaci Tálibán. Nastává tak paradoxní situace, při níž CIA pomáhá těm stranám, které se americká diplomacie snaží mnoho let zničit.
Soupeření Ameriky a Íránu loni vyústilo v kuriózní výsledek boje obou podporovatelů prezidentské kanceláře. I přes protesty Íránu totiž Karzáí podepsal dohodu o strategickém partnerství se Spojenými státy. To vedlo k tomu, že Íránci v podstatě ze dne na den zastavili svůj přísun finančních dotací, což potvrdili i dva vysoce postavení afghánští činitelé. USA tak nyní zůstávají jediným "tajným" podporovatelem.
CIA platí dál, efekt je však minimální
Navíc se zdá, že tyto peníze nejsou předmětem žádného dohledu ani restrikcí, které platí pro oficiální americkou pomoc Afghánistánu, a nejsou spojeny dokonce ani s formálními programy pomoci CIA, v jejichž rámci například agentura financuje afghánské rozvědky.
Chabý vliv CIA na současné politické dění v Afghánistánu ilustruje i fakt, že Karzáí nyní usiluje o převzetí kontroly nad milicemi vychovanými CIA k akcím proti představitelům al-Káidy. Tím však může podkopávat kritickou část plánů vlády amerického prezidenta Baracka Obamy na boj proti povstalcům poté, co se letos americké konvenční vojenské síly stáhnou ze země.
I přes nízkou účinnost svých "stínových peněz" však CIA s dotováním Afghánistánu pokračuje. Co ji k tomu, i přes očividnou neefektivitu, nutí? Zahraniční pozorovatelé se shodují, Spojené státy jsou podle nich přesvědčeny, že jim Karzáí pomůže v utajeném boji proti al-Káidě.
