1995) se stal mistrem světa po Aljechinově smrti v roce 1948. Pro Botvinnika nebyly šachy hrou, ale zodpovědným vědeckým úkolem. Ke každé partii se systematicky připravoval, jeho hra měla železnou logiku. Podobně jako v partiích, snažil se Botvinnik zavést pevný řád do bojů o mistra světa. Zdánlivě demokratický systém postupových turnajů, kdy nejlepší nakonec vyzýval mistra světa, měl ale malý háček: V případě nerozhodného výsledku si podržel mistr světa titul, když neuspěl, měl právo na odvetu. V praxi to znamenalo, že vyzyvatel musel nejen projít těžkými vyřazovacími boji, ale v průběhu jednoho roku porazit ještě dvakrát úřadujícího mistra světa. A to byla voda na Botvinnikův mlýn. Za dobu svého panovaní do roku 1963 sehrál dva nerozhodné zápasy (s Bronštejnem a se Smyslovem), v roce 1957 Smyslovovi podlehl, aby vyhrál v odvetě, totéž zopakoval o tři roky později s T alem. T itul ztratil teprve v zápase proti Petrosjanovi v roce 1963, ale to již neměl právo odvety. Žádný učený z nebe nespadl, i asketický a cílevědomý Botvinnik dokázal prohrát jako malý kluk:
Kan - Botvinnik, 1929
1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. Sc4 Sc5 4. b4 Tzv. Evansův gambit, který byl populární v romantickém období šachu v 19. století. 4. ... Sb6?! Logičtější je 4. ... Sxb4, protože odmítnutí gambitu dává bílému bez rizika dobrou hru. 5. a4 a6 6. Jc3 Jf6 7. Jd5 Jxe4? Hamižnost se černému nevyplatí, naději vyrovnat hru dávalo 7. ... Jxd5 8. exd5 Jd4! 8. 0-0 0-0 9. d3 Jf6 Černý se musí smířit s rozhodující vazbou jezdce. Po 9. ... Jd6 10. Sg5 De8 by skladiště černých figur nestačilo ochránit černého krále a bílý by si mohl dokonce zažertovat tahem 11. Jd4!!, např. 11. ... Jxd4 12. Jf6+! gxf6 13. Sxf6 s matovým útokem. 10. Sg5 d6 11. Jd2 11. ... Sg4 Ztrácí figuru, ale proti 12. Je4 nebylo dobré obrany, např. 11. ... Sf5 12. Je4 Sxe4 13. dxe4 a k útoku proti králi by bílý mohl případně převést přes a3 k útoku i dámskou věž. a3). 12. Sxf6 Dc8 13. Jxb6! cxb6 14. f3 Se6 15. Sh4 Jxb4 16. Se7 Dc5+ 17. Kh1 Vfe8 18. Je4 Dc6 19. Sxd6 a černý se vzdal.
Kan - Botvinnik, 1929
1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. Sc4 Sc5 4. b4 Tzv. Evansův gambit, který byl populární v romantickém období šachu v 19. století. 4. ... Sb6?! Logičtější je 4. ... Sxb4, protože odmítnutí gambitu dává bílému bez rizika dobrou hru. 5. a4 a6 6. Jc3 Jf6 7. Jd5 Jxe4? Hamižnost se černému nevyplatí, naději vyrovnat hru dávalo 7. ... Jxd5 8. exd5 Jd4! 8. 0-0 0-0 9. d3 Jf6 Černý se musí smířit s rozhodující vazbou jezdce. Po 9. ... Jd6 10. Sg5 De8 by skladiště černých figur nestačilo ochránit černého krále a bílý by si mohl dokonce zažertovat tahem 11. Jd4!!, např. 11. ... Jxd4 12. Jf6+! gxf6 13. Sxf6 s matovým útokem. 10. Sg5 d6 11. Jd2 11. ... Sg4 Ztrácí figuru, ale proti 12. Je4 nebylo dobré obrany, např. 11. ... Sf5 12. Je4 Sxe4 13. dxe4 a k útoku proti králi by bílý mohl případně převést přes a3 k útoku i dámskou věž. a3). 12. Sxf6 Dc8 13. Jxb6! cxb6 14. f3 Se6 15. Sh4 Jxb4 16. Se7 Dc5+ 17. Kh1 Vfe8 18. Je4 Dc6 19. Sxd6 a černý se vzdal.
