Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chvilka v pracovně s Gustávem Husákem

  21:30aktualizováno  21:30
Neexistuje lepší film o člověku, který dvacet let zásadně určoval tvář Československa, než je portrét od dokumentaristů Roberta Sedláčka a Michala Kubala. A přece zůstává jen náznakem.

V hlavní roli Gustáv Husák. U dokumentu Sedláčka a Kubala získáváme aspoň trochu dojem, že jsme byli připuštěni Husáka chvíli sledovat při práci, píše Josef Chuchma. | foto: Archiv České televize

Když v minulých dnech Česká televize uvedla bezmála dvouhodinový dokument V hlavní roli Gustáv Husák, byla to taková premiéra nepremiéra. Snímek totiž ČT odvysílala již před několika měsíci, ovšem rozdělený do dvou dílů. Nutno hned dodat, že naporcování na hodinové díly tomuto dokumentu škodí, neboť film režisérů Roberta Sedláčka a Michala Kubala je sice vyprávěn chronologicky, víceméně běží o životopisný portrét, avšak přetne-li se jeho tok, oslabují se vlákna, z nichž je ten portrét utkán. Husák byl totiž osobností velmi neosobní a pouze když se trpělivě napojíme na skládání jeho portrétu, získáme základní a nutné předpoklady pro to, abychom tohoto politika (1913-1991) vůbec nějak uchopili a pochopili.

Zcestný Gorbačov

Není to zase tak dlouho, co jeden pokus o portrét Gustáva Husáka Česká televize odvysílala. Stalo se tak v prosinci 2006. Režisér Petr Lokaj portrét nazval Ta lidská bezmoc moci. Titul sice zní názorově až filozoficky, avšak Lokaj promyšlenou koncepci neměl; oslovil různorodou skladbu lidí, která mimo jiné naznačila, jaký typus občanů cítil k Husákovi jisté sympatie (nemalou roli v postoji k němu dodnes hraje národnostní motiv). Film však byl pouze "poskládán“, postrádal vnitřní tah. Husák v něm, opisem řečeno, zůstal ve své pracovně a filmaři pootevřenými dveřmi do ní pouze nahlédli z chodby.

O filmu

V hlavní roli Gustáv Husák
Režie Michal Kubal a Robert Sedláček, ČR 2008, délka 118 minut.
Snímek lez shlédnout na: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208411033290002-gustav-husak

Gustáv Husák.

U dokumentu Sedláčka a Kubala přece jen získáváme dojem, že jsme do té pracovny alespoň na moment vstoupili a byli připuštěni Husáka chvíli sledovat při práci. To se děje především díky partiím, v nichž hovoří někdejší československý ministr vnitra, později premiér Lubomír Štrougal. Měl k Husákovi blízko a nyní je schopen určité, byť evidentně limitované, sebereflexe i reflexe doby, v níž byl(i) u moci. Na rozdíl od Michaila Gorbačova, jenž ve filmu rovněž hovoří a jehož promluvy jsou povážlivě zcestné; "Gorby“ nepřekročil své názorové mantinely, navíc myšlenkově již úplně chátrá. O Husákovi řekl kupříkladu: "Byl to člověk kulturní, vědecky založený, vzdělaný, moudrý, bezprostřední. Demokratický. Ale jeho demokratismus byl takový, že začínal od sebekázně. Nakonec to byla především kulturnost. Mně se velmi líbil, abych byl upřímný.“ Za jedinou srozumitelnou pasáž lze mít tu, v níž někdejší první muž SSSR vzpomínal na svoji návštěvu Československa na podzim 1968, během níž se k delegaci, které byl členem, řadoví občané doslova obraceli zády a odmítali se sovětskými komunisty byť jen promluvit.

Dr. Gustáv Husák. Väzeň prezidentov – prezident väzňov; Divadlo Aréna, Bratislava

Štrougal promluvil

V dosavadních ohlasech na film V hlavní roli Gustáv Husák, v ohlasech kupodivu nepočetných a glosátorsky stručných, je Lubomír Štrougal vcelku vyzdvihován: "Bývalý ministr vnitra a premiér je zřejmě posledním vysokým politikem minulého režimu, od něhož můžeme očekávat svědectví, které někam posune náš obraz politiky tehdejší doby,“ kupříkladu napsal redaktor Lidových novin a historik Petr Zídek. "Někdejší předseda vlády vystupuje velmi solidně, na úvod se uzná vinným za to, že ‚to prohráli‘. Formuluje logicky a věcně, vypráví o Husákově ambicióznosti i osamění,“ uvedla Magdaléna Čechlovská v Hospodářských novinách.

Gustáv Husák

Jenže když si Štrougalovy promluvy vyslechneme pozorně a opakovaně, obnažuje se v jeho formulacích zakulacování ostrých hran či nadužívání únikového slova "atakdále“. A to všude tam, kde má jít o pojmenování politických souvislostí, o vystižení poměrů. Opravdu konkrétní je Štrougal pouze při vzpomínkách na několik z těch nesčetných situací, které s Gustávem Husákem absolvoval. Uznáte, že Štrougalovy memoáry by stály za to, avšak pouze za podmínky, že by "nebruslil“, nýbrž věci důkladně pojmenovával. Štrougal s médii prakticky nekomunikuje, zde učinil výjimku, ale samotný fakt, že se uvolil, by neměl přehlušit ostražité a kritické analyzování jeho výroků.

Ostatně ve filmu hovoří ještě jeden někdejší vysoký komunistický představitel, polský premiér z konce osmdesátých let Mieczysław Rakowski (mezitím – 8. listopadu 2008 – zemřel). A jeho slova o zajetí dogmaty a kulty, v nichž se komunistické partaje "bratrských zemí“ nacházely, svou nevyhýbavou jednoduchostí převyšují Štrougalovy "náznaky“.

Život a divadlo

Režiséři Sedláček s Kubalem prokládali standardně vystavěný proud "mluvících hlav“, dobových fotografií a filmových záběrů partiemi natočenými v bratislavském Divadle Aréna, které má od října 2006 na repertoáru hru Viliama Klimáčka Dr. Gustáv Husák (Väzeň prezidentov – prezident väzňov, viz http://divadloarena.sk/repertoar/dr-gustav-husak). Účel divadelních partií byl dvojí: jednak osvěžovaly ten obligátně vystavěný sdělovací proud, jednak Klimáčkova hra, faktograficky hutná, dokumentaristická, zastupovala tmelící a informativní materiál, bez jehož přítomnosti, to platí obecně, naráží metoda "mluvících hlav“ velmi rychle na své hranice. Film díky tomu získal inscenační linii, která výsledný tvar příhodně zvrásnila. I když: v trojroli Husáka vyznívá – alespoň tedy ve filmu - z hereckého tria Marián Prevendárčik, Ján Gallovič, Emil Horváth jako vynikající až ten poslední ze jmenovaných. Teprve a právě když nastoupí Horváth, ztělesňující pozdního, stárnoucího Husáka, divadelní partie získají v rámci filmu skutečné oprávnění a jsou jeho kořením.

Dr Gustáv Husák. Väzeň prezidentov – prezident väzňov; Divadlo Aréna, Bratislava.

Metoda prostřihů skutečnosti a divadelní inscenace, která s tou skutečností souvisí, totiž není až tak originální (využil jí například, abychom jmenovali z nové české produkce, Martin Ryšavý v loňském snímku Malupien, Olšový Spas). A nedávkuje-li dokumentarista divadelní linii do snímku lékárnickými váhami a postrádají-li divadelní záběry herecký náboj, inklinuje metoda prostřihů k mechanickému střídání. Právě takový pocit mě začal jímat už kolem dvacáté minuty snímku. Ale smířil mě s ní Horváthův Husák.

Dlouhé? Ale kdeže!

Dvě hodiny na profilový dokument se mohou někomu zdát nadbytečnou stopáží. Ale to pouze při představě, že budeme muset dvě hodiny sedět a na něco koukat. Když si tenhle aprioristický a zívácký přístup odpustíme, musíme uznat, že jedinou adekvátní stopáží je ta, která nám přivodí zážitek naplněnosti: že nejsme coby diváci odbyti, že nám bylo jen cosi naznačeno, cosi se dělalo zajímavým, a pak si zase máme jít po svém.

Dr. Gustáv Husák. Väzeň prezidentov – prezident väzňov; Divadlo Aréna, Bratislava

Režisér Robert Sedláček v interview pro časopis Týden vloni v prosinci vyjádřil následující přání: "Podívejte, úskalí tohoto rozhovoru je, že jsem nucen pronést soud o Husákovi. Soud si má udělat divák. Tím, že teď budu dávat klíč k jeho pochopení, už ten film kazím. Mně se líbí film jako materie k přemýšlení, film jako partner.“ A možná se teď nacházíme u hlavní příčiny, proč snímek V hlavní roli Gustáv Husák sice o několik tříd převyšuje v úvodu zmíněný film Petra Lokaje Ta lidská bezmoc moci, nicméně pocit úplného naplnění se nedostavil, dojem z brilantní "materie k přemýšlení“ nenastal. A to proto, že na řadě míst bylo vidět, jak tvůrci museli ve střižně "krvavě“ selektovat, že kupříkladu vyňali větu z rozsáhlejší partie a ta vybraná slova zněla jako pouhý náznak toho, o čem všem byla v té nepoužité partii řeč. Sice a pochopitelně běží o obecné dilema dokumentu, ale to neznamená, že to nemůžeme v konkrétních případech vnímat jako deficit.

Takže i u Sedláčkova a Kubalova Husáka zůstalo mnohé pouze naznačeno, něco film zcela obešel (zejména politikův konec dožitý v bratislavském ústraní). Kdyby namísto jednoho dvouhodinového snímku vznikly dva či dokonce tři díly o téže stopáži, teprve pak, domnívám se, by se adekvátně zhodnotil materiál, který se nachází za těmi "pouhými“ dvěma hodinami stávajícího portrétu. To je samozřejmě úvaha jaksi nerespektující tuzemské produkční možnosti a zvyklosti, ale recenze se přece může pokusit vystihnout potenciál daného tématu a jeho zpracování. A takový potenciál Sedláčkovo a Kubalovo "husákovské“ snažení podle mě má.

Autor: Kavárna


ZPRÁVY: Exministr vnitra Hradílek ukončil hladovku. Donutila ho rodina



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.