To však může znamenat menší ochotu věnovat peníze na rozvojovou pomoc chudým zemím či oblastem, v nichž hrozí násilné konflikty. Právě taková pomoc by měla bránit vzniku nových teroristických nebezpečí už v zárodku.
V poslední době je v centru pozornosti africký Súdán, mluví se o genocidě části obyvatelstva. Odborníci dodávají, že právě v této zemi se mohou rekrutovat budoucí teroristé. Podobně nestabilních oblastí však může být zvláště v Africe řada.
Wolfensohn upozorňuje, že svět vydává na obranu 900 miliard dolarů ročně. To je údajně až dvacetkrát více, než balík peněz, který se v rámci rozvojové pomoci dostane na místo určení.
Bohaté země usilují o oddlužení nejchudších zemí světa, ale nemohou se shodnout na konkrétní formě. To potvrdilo i víkendové zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Spojené státy silně tlačí na oddlužení Iráku. Třeba Francouzi však mají pochybnosti: Proč by měl být Irák oddlužován stejně jako nejchudší státy světa, když by měl mít v budoucnu možnost využívat zisky z prodeje ropy?
Oddlužování navíc samo o sobě není zárukou dobré rozvojové politiky. Efektivnější než odpouštění dluhů může být dobře cílená pomoc na konkrétní projekty. Ve Světové bance se však obávají, že takové pomoci bude do budoucna méně.
Jen vojenská síla nestačí
Politologové často uvádějí, že zatímco Američané více spoléhají na vojenskou sílu, Evropanům je bližší právě ekonomická pomoc postiženým oblastem. Faktem je, že i ve Washingtonu se dnes připouští, že Amerika neměla dobré plány pro Irák. Tuto zemi Američané dobyli vcelku rychle, ale s poválečnou obnovou si nevěděli rady.
I Spojené státy stále více uznávají, že nutné je podpořit rozvoj občanské společnosti, vzdělání a ekonomických vztahů. Vláda prezidenta George Bushe proto před časem přišla s dalekosáhlou iniciativou pro velký Blízký východ, která se zaměřuje právě na tyto oblasti.
Ještě rozhodněji mluví demokratický kandidát na post amerického prezidenta John Kerry. Jeho cílem je, aby teroristé nezískávali půdu pod nohama ve slabých a rozvrácených státech. Kerry slibuje pomoc. Otázkou je, zda se na ni v budoucnu najdou peníze.
Nejvíce peněz na rozvojovou pomoc dnes věnuje Evropská unie - více než polovinu z necelých 60 miliard dolarů ročně. Ani evropský model však není ideální. Bruselští činitelé připouštějí, že pomoc EU je špatně organizována. Často se překrývají finanční toky z Evropské komise a jednotlivých členských států.
Také Evropané čím dál tím více mluví o tom, že je nutné se zaměřit na bezpečnostní aspekt rozvojové spolupráce. To však vede některé pozorovatele k obavám, že peníze z EU nakonec skončí spíše u "polovojenských struktur, které bojují proti terorismu".
Bída má vliv na terorismus
V celosvětové diskusi o hrozbách terorismu (nejvíce asi ve Spojených státech) se objevuje i názor, že mezi bídou a terorismem ve skutečnosti není žádná přímá souvislost. Na teroristických útocích z 11.září se přece podíleli lidé, kteří přišli z relativně bohaté Saúdské Arábie.
Útočištěm teroristické sítě al-Káidy však byl právě jeden z velmi chudých "rozvrácených států" - Afghánistán. A na formování ideologie islamistických teroristů má jasný vliv "vřed" celého Blízkého východu - palestinsko-izraelský konflikt. Složitý úděl Palestinců je ve zvráceném vidění světa důvodem k útoku na celou západní civilizaci.
Je tedy evidentní, že třeba růst počtu beznadějně chudých lidí v subsaharské Africe by neměl unikat pozornosti těch, kdo o formách boje proti terorismu uvažují.
