Chtěl jsem odhalit, jak to tam chodí, říká Garkisch

P r a h a - Se čtyřkilovou kamerou schovanou pod sakem se pohyboval redaktor David Garkisch osm hodin denně v bezprostřední blízkosti Jany Bobošíkové. Tvářil se, jako by byl jedním z jejího zpravodajského týmu. Vše, co viděl, však zaznamenával a pravidelně o tom informoval "vzbouřence".

Co vás k tomu vedlo?

Chtěl jsem odhalit pozadí týmu kolem Bobošíkové. Chtěl jsem zjistit, zda není řízena někým zvenku. Nebo jestli třeba není napojena na některé politické strany a jestli tam třeba nevytváří cenzuru.

Pro nic jiného?

Na prvním místě byla samozřejmě zkušenost, kterou jsem tím získal. Přiznám se ale, že kdyby mi byl "tábor vzbouřenců" proti mysli, přece bych to nedělal.

Bylo to etické?

Byla to jenom práce. Myslím si, že mojí objektivitu by to do budoucna ohrozit nemělo.

Čí to byl nápad?

Nápad to byl lidí z redakce publicistiky. Přišli za mnou s nabídkou, jestli bych to nechtěl dělat. Dlouho jsem neváhal.

A bylo tedy zpravodajství Bobošíkové řízeno někým zvenku?

Byl tam akorát hrozný chaos a opravdu hrozné podmínky. Z venku to, myslím, nikdo neřídil, protože to neřídil nikdo ani zevnitř. Třeba moje reportáže před vysíláním zřejmě ani nikdo neviděl.