„To nebezpečí tady existuje. Mladí jsou dnes velice aktivní a zároveň ochotní se kvůli práci stěhovat,“ říká Miriam Majdyšová ze zlínského úřadu práce. „Trend, kdy absolventi vysokých škol hledají uplatnění v jiných regionech, považujeme za závažný problém,“ přidává se mluvčí Krajského úřadu ve Zlíně Patrik Kamas.
Nízké platy a nedostatečná nabídka atraktivních pracovních míst, to jsou nejčastější důvody, kvůli kterým plánují současní studenti prvních ročníků vysokých škol odchod z rodného kraje. Především vysokoškoláci z okrajových částí regionu nenacházejí v místě svého bydliště žádné uplatnění.
„Firem, které by jim nabídly místo, jaké odpovídá jejich představám, je tady opravdu jen minimum,“ říká vedoucí uherskobrodské pobočky úřadu práce Jiří Kohout. Pohraniční obce na východě Moravy se i kvůli tomu vylidňují, v lepších případech vysokoškoláci za prací dojíždějí do větších měst kraje, v horším z regionu odcházejí.
„Narodí se tady, žijí tady po dobu studií, ale po vysoké škole musí odtud zákonitě pryč. Taková praxe funguje už roky, a lepší to v žádném případě nebude,“ uvědomuje si starosta pohraničního Lopeníku Vojtěch Vráblík.
„Je to problém, který se týká nejen pohraničí, ale velké části Zlínského kraje. Platí přitom, že čím víc od Zlína na východ, tím je situace horší,“ konstatuje starosta Bystřice pod Lopeníkem Milan Bauka. „Ve vesnici nám kvůli tomu ubývá mladých rodin a logicky i dětí.“
Odchodem inteligence netrpí jen menší vesnice, podobné problémy se týkají i čtyř největších měst v kraji. Konkrétně Zlínsko poznamenal únik mozků nejvíc na začátku devadesátých let. Byl tehdy zřejmě neodvratitelný, do větších měst za svou příležitostí odešli lidé ze silných vývojových center. „Je otázka, jestli se tehdy udělalo dost pro to, aby zde zůstali. Možná to také podcenili investoři, kteří měli mít zájem udržet tady lidi, kteří jsou schopni firmy rozvíjet, a ne je pouze udržovat,“ uvažuje sociolog Martin Vacek.
