Na mnoha místech republiky přitom právě v těchto dnech řádí chřipka a další nemoci dýchacích cest.
Pohotovostí kvůli úsporám ubývá. Zatímco dříve sloužila alespoň jedna lékárna v okrese, nyní jsou celé oblasti bez této služby.
Kraje se o svátcích spolehly na to, že lékárny jsou i v supermarketech, ty však 25. prosince a 1. ledna neprodávaly - a lékárny v nich zůstaly také zavřeny.
Na Nový rok tak například pacienti z Vimperka, kde byly zavřeny tři tamní lékárny, museli až do 60 kilometrů vzdálených Českých Budějovic.
V celém Ústeckém kraji byla otevřena jediná lékárna v Litvínově, a to jen proto, že se na tom tamní lékaři a lékárníci domluvili.
Pražané jsou na tom podstatně lépe, v hlavním městě bylo otevřeno pět lékáren. Například do lékárny v Belgické ulici na Vinohradech přišlo 1. ledna 300 lidí.
Paradoxně tak pacienti neměli lepší péči, i když je v Česku oproti roku 1989 dvaapůlkrát více lékáren a nově fungují i výdejny léků. Pohotovostních služeb však ubylo, protože jejich provoz není ekonomický.
O tom, jak bude kde fungovat pohotovost, rozhoduje kraj, který na ni také má přispívat. Podle viceprezidentky lékárnické komory Leony Štěpkové nelze argumentovat tím, jestli je pohotovost výdělečná. "Není výdělečná nikdy," uvedla.
Lékárnická komora hodlá jednat o zajištění pohotovostí s hejtmany. Podle zástupce jihočeského hejtmana pro zdravotnictví Vladimíra Pavelky neexistuje žádná právní úprava, která by pohotovost nebo otevírací dobu lékáren řešila. Žádný pokyn také neříká, kdo na ně má jakou částkou přispívat.
