Padesátiletou Napolitanovou poprvé zvolili guvernérkou Arizony v roce 2002. Právnička a bývalá prokurátorka se tehdy stala první ženou v dějinách USA, která v guvernérské funkci vystřídala jinou ženu (republikánku Jane Dee Hullovou). Ve volbách o čtyři roky později post pohodlně obhájila.
V roce 2004 měla projev na nominačním sjezdu demokratů v Bostonu. Ještě předtím se spekulovalo, zda si ji tehdejší prezidentský kandidát John Kerry vybere jako adeptku na viceprezidentku, volba ale nakonec padla na Johna Edwardse.
Podle CNN teď Napolitanovou, stejně jako ostatní adepty na posty v administrativě, "prověřuje" Obamův tým pro převzetí moci. Pokud ji příští prezident nominuje (a Senát schválí), postaví se Janet Napolitanová do čela třetího největšího vládního úřadu po Pentagonu a ministerstvu pro záležitosti veteránů.
Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, kterému teď šéfuje Michael Chertoff, vzniklo rok po teroristických útocích z 11. září 2001. Jeho hlavním úkolem je předejít dalšímu teroru na americkém území, ale do jeho kompetence spadá třeba i bezpečnost hranic či civilní obrana v případech přírodních katastrof.
Jmen na soupisce přibývá
Demokrat Barack Obama se prezidentského úřadu ujme přesně za dva měsíce, 20. ledna. Na sestavování týmu pracuje v podstatě od momentu, kdy vyhrál volby.
Včera média uvedla, že ministrem spravedlnosti se má stát bývalý Clintonův muž Eric Holder, ministrem zdravotnictví někdejší demokratický senátor Tom Daschle (čtěte zde) a ministryní obchodu chicagská podnikatelka Penny Pritzkerová.
Ta je Obamovou dlouholetou spojenkyní, v předvolební kampani se starala o shánění peněz. Podle listu Chicago Tribune však nabídku odmítla. "Penny Pritzkerová se nakonec rozhodla, že nechce dělat ministryni obchodu," citoval list Chicago Tribune zdroj blízký Obamovi.
Televize CNN také uvedla, že v blízkosti Obamy zůstane i vrchní stratég jeho kampaně David Axelrod - bude jedním z hlavních prezidentových poradců. Hlavní dohady se však momentálně točí kolem Hillary Clintonové, která by se mohla stát ministryní zahraničí.
V jejím případě je ale zmíněný "prověřovací" proces komplikovanější - kvůli aktivitám jejího manžela, bývalého prezidenta Billa Clintona. Ten po odchodu z Bílého domu založil nadaci a Obamovi lidé teď zkoumají, kdo jí posílal a posílá peníze - aby nedošlo ke střetu zájmů.
Sám Clinton už souhlasil, že zveřejní jména svých hlavních dárců, vzdá se řízení nadace i odpovědnosti za její každodenní aktivity. A nebude pronášet placené projevy. To by mohlo cestu jeho manželky do čela americké diplomacie usnadnit, poznamenala televize CNN.
"Celé je to o dohodě mezi příštím prezidentem a Hillary a vy byste měli mluvit s nimi," citovala Clintona CNN. "Ale já udělám cokoli, co (jeho lidé) budou chtít. Oběma nám záleží, opravdu záleží na Obamově úspěchu," dodal exprezident.
Kontakty Billa Clintona se probíraly už během předvolební kampaně: například když Hillary kritizovala ostrý zásah Pekingu proti nepokojům v Tibetu a její manžel v tu samou dobu dostával peníze od firmy podezřelé z vazeb na čínské cenzory.
Opravdu je to změna?
S tím, jak na Obamově listině přibývají jména, také sílí kritické hlasy: Opravdu tito lidé představují onu změnu, která byla ústředním heslem Obamovy kampaně? Kritici argumentují skutečností, že více než polovina lidí, které Obama angažoval nebo o nich uvažuje, má vazby na administrativu Billa Clintona.
Příštího šéfa Bílého domu kritizují logicky hlavně republikáni. Ale nejsou sami. K opatrnosti co do počtu nominovaných "clintonovců" vybídl Obamu třeba i Robert Kuttner, novinář, ekonom a liberál.
Barack Obama každopádně potřebuje, aby alespoň část jeho týmu disponovala zkušenostmi z Bílého domu. Jak připomněla CNN, před Clintonem byli demokraté "u žezla" naposledy za Jimmyho Cartera. Ten stál v čele USA v letech 1977 až 1981 a mnoho lidí z jeho administrativy je už prostě moc starých na to, aby mohli pracovat pro Obamu, připomněla CNN.
