Chovatele čeká přísná hygiena

Střední Morava - Nákaza slintavky a kulhavky šířící se ve Velké Británii uvedla do pohotovosti i veterináře a chovatele v Olomouckém kraji. Pohyb hospodářských zvířat je ještě pod větší kontrolou než dosud a pracovníci v odchovech zpřísnili hygienická opatření. Nebezpečí nákazy totiž spočívá hlavně v tom, že se velmi snadno přenese do velkých vzdáleností a z tohoto pohledu nejsou od nás dostatečně daleko ani britské ostrovy. Slintavka a kulhavka je podle veterinářů dokonce mnohem vážnější záležitost než takzvaná nemoc šílených krav.

SLINTAVKA A KULHAVKA
Onemocnění sudokopytníků, které se může přenášet i na člověka. Má různou intenzitu, úhynem končí spíše výjimečně. U některých zvířat se projevuje pouze tím, že mají na ústní sliznici afty a puchýře, nebo defekty na kůži u paznehtů. U člověka má onemocnění mírný průběh podobný chřipce. Nejčastější se nakazí požitím syrového, tepelně neopracovaného masa. Název nemoci vznikl od toho, že afty zvíře nutí, aby se stále olizovalo a slinilo, defekty u paznechtů zase zhoršují jeho chůzi. Boj proti nákaze je nesnadný i proto, že zvíře vylučuje virus již 7 dní před projevením příznaků nemoci.

"BSE je z devadesáti procent otázka psychologická a hypotetická, slintavka a kulhavka je už reálné nebezpečí s obrovskými materiálními dopady," uvedl vedoucí krajského oddělení Státní veterinární správy Zdeněk Králík. "Začali jsme jednat s největšími chovateli v kraji a probíráme s nimi nejdůležitější zásady prevence," uvedl Králík.

Lidé, kteří vstupují do stájí, se musejí převléknout, projít přes dezinfekční rohož a dodržovat další nařízení. "Kontrolujeme také, jestli chovatelé mají dostatečnou zásobu dezinfekčních prostředků, a připomínáme jim, jak je nyní důležité vést přesnou evidenci o pohybu zvířat," uvedl vrchní inspektor Okresní veterinární správy v Olomouci Jiří Zubal.

Zemědělci přiznávají, že z nákazy mají strach. "Kdyby to sem přišlo, tak máme po živobytí," uvedl například Jaroslav Kopp, zootechnik ZD Úsovsko se sídlem v Klopině. Veterináři už zemědělce v Klopině podrobně seznámili se situací. "Dohodli jsme se na dalších opatřeních, zejména omezení pohybu cizích osob," dodal zootechnik Jaroslav Kopp.  Zdejší pamětníci odhadují, že  slintavka a kulhavka se na Úsovsku naposledy objevila koncem čtyřicátých let.

JAK SE BRÁNIT NÁKAZE
Ohniska nákazy se ve Velké Británii objevují i ve vzdálenostech tisíce kilometrů. "Z minulosti známe příklady, že se virus přesunul i přes kanál la Manche," uvedl Jiří Zubal. Proto se v kontinentálních zemích nyní staví "hráze" proti nákaze slintavky a kulhavky. Veterinární správy v západní Evropě už mají k dispozici 30 milionů očkovacích dávek proti této nákaze a v některých zemích uvažují o tom, že pokud se někde objeví nákaza, přeočkuje se dobytek v ochranném pásmu a vytvoří se tak ochranný val proti nákaze. Čeští veterinární lékaři upozorňují, že dřívější nákazy slintavky a kulhavky se lépe likvidovaly i proto, že se dobytek proti nákaze vakcinoval. Očkování proti slintavce a kulhavce se u nás zakázalo v roce 1991, a to v souvislosti s tím, že se naše legislativa začala přibližovat předpisům v EU.

Slintavka a kulhavka je velice stará nemoc, která se v minulosti vyskytovala poměrně často. V některých lokalitách v Čechách a na Moravě se objevila v roce 1972. Mimo jiné také v Pavlovicích u Kojetína. Dobu, kdy byla obec od okolního světa uzavřená a většina zvířat byla utracena, mají někteří obyvatelé ještě v živé paměti. "Všechno bylo posypané desinfekčními prostředky a kromě několika zaměstnanců nesměl nikdo do družstva. Krávy a býci se postupně odváželi pryč. Mléko krav, které ještě nebyly utracené, se převařovalo a pak vylévalo na pole," říká osmdesátiletá paní z Pavlovic. A dokonce si i po tolika letech vzpomněla, že jeden býk z vlečky utekl, muži ho honili a nakonec ho na poli zastřelili.

Ve Velké Británii se slintavka a kulhavka objevila již na dvaatřiceti farmách, mimořádně se kvůli ní sešel irský parlament a v Anglii odvolali různé akce včetně přehlídky, které se vždy účastnilo na dvacet tisíc psů. Jedna ze záludností této nákazy totiž spočívá v tom, že se sice projevuje onemocněním sudokopytníků, nákazu však může přenášet i člověk, pes, kočka nebo třeba vrabec. A šíří se i vzduchem.

"Zemědělci si toto nebezpečí uvědomují. Ví, že kdyby něco zanedbali, mohou ohrozit celý chov," upozornil Zdeněk Králík. Při výskytu této nákazy by se totiž podle veterinářů okamžitě spustila opatření, která jsou již z minulé doby sepsaná v takzvaných pohotovostních plánech. "Oblast by se především okamžitě uzavřela," dodal. Připomněl, že v minulosti hlídali příjezdové komunikace policisté a do lokality se povolávala i armáda. V ohnisku nákazy se likvidovali všichni sudokopytníci, tedy i ovce a vepři. Musela se dokonce odstřelit i volně žijící zvěř.