"Pokud Chorvatsko nedokáže zvládnout migranty, kteří přicházejí z Balkánu, pak se nevypořádá s evropskými azylovými nařízeními, které musí jako nový člen EU přijmout," varoval těsně před vstupem Chorvatska do EU Stefan Kessler z organizace Jesuit Refugee Service (JRS).
Nová pravidla azylového systémuEuroposlanci v polovině června schválili nová pravidla o postupech a lhůtách zpracování žádostí o azyl. Společný evropský azylový systém například zastaví přesuny žadatelů do členských států, které jim nejsou s to zajistit důstojné životní podmínky. Nový azylový systém novelizuje deset let stará pravidla. V roce 2012 bylo v členských státech registrováno přibližně 330 000 žadatelů o azyl. V platnost by měla vstoupit v druhé polovině roku 2015. Odhlasovalo se například zavedení společných lhůt na zpracování žádostí o azyl (standardní bude šestiměsíční lhůta), přísnější pravidla v oblasti školení azylových úředníků a nová ustanovení o zvláštních potřebách nezletilých bez doprovodu. Poslanci také schválili nové dublinské nařízení, na základě kterého je určována země zodpovědná za vyřízení žádosti o azyl (většinou je jí země, skrze jejíž území žadatel o azyl vstoupil na půdu EU). Podle nových pravidel se žadatelé o azyl nebudou vracet do těch členských států, v kterých jim hrozí nelidské či ponižující zacházení. Nová legislativa by také měla zavést systém včasného varování před přetížením národních azylových systémů. |
V Bruselu sídlící JRS představila koncem týdne podrobnou zprávu o azylové politice v balkánském státě, jenž o nedělní půlnoci rozšířil evropskou sedmadvacítku na číslo osmadvacet.
Podobnou zprávu přinesla i mezinárodní organizace Human Rights Watch, podle které jsou chorvatské imigrační tábory už nyní přeplněné, mnohdy opuštěnými dětmi bez dozoru.
Situace se nyní může ještě zhoršit. Chorvatsko coby další člen EU může být pro mnohé lákavou destinací. "Záhřeb by měl přístup vnímat jako pobídku ke zlepšení ochrany práv, spíše než signalizovat zpomalení," uvedl Hugh Williamson, ředitel pobočky HRW pro Evropu a Střední Asii.
Podle Evropské komise však Chorvatsko splňuje azylové standardy dané Evropskou unií, byť připouští, že v "některých případech by se mohlo zlepšit".
Chorvatská centra jsou podle JRS přeplněná hlavně kvůli nefunkčnímu azylovému systému v Makedonii. Špatné podmínky a násilí v tamních imigračních táborech nutí žadatele o azyl hledat ochranu jinde. Makedonie neposkytla nikomu azyl od roku 2011, píše bruselský server EUObserver.
Narozdíl od běžných žadatelů o azyl a uprchlíků z jiných částí světa, nyní hlavně ze Severní Afriky, Afgánistánu, Pákistánu a Sýrie, jde v Makedonii o jiný typ migrantů: jsou to bezprizorní lidé, kteří ztratili domov během krvavých balkánských válek v 90. letech. Jejich počet se odhaduje na zhruba 300 tisíc.
Mnozí se minulých měsících rozhodli zamířít do Chorvatska. Podle EUobserveru lidé vyrážejí na cestu z makedonské vesnice Lojane a aby se dostali do Chorvatska (ale také Maďarska nebo Slovinska), musejí zdolat nebezpečnou cestu přes srbské hory.
V uplynulých letech se tak zdvojnásobil počet nelegálních přechodů hranic do Chorvatska. Zatímco v roce 2011 úřady zaznamenaly 2193 nelegálních přechodů, loni to bylo 5066, uvedla OSN s tím, že se očekává další nárůst. "Co se děje v jedné balkánské zemi, má dopad na celý region," poznamenal Kessler z JRS, podle kterého Chorvatsku na zlepšení azylového systému chybí peníze .
