Soud ve Štrasburku nicméně rozhodl, že Rusko po Chodorkovského zatčení v roce 2003 porušilo jeho práva. Nařídil proto Moskvě zaplatit bývalému magnátovi 24 tisíc eur (přes 587 tisíc korun) jako odškodné a na soudní výlohy.
Chodorkovskij měl podle soudců špatné podmínky ve vězení a před soudem, vyšetřování a proces trvaly příliš dlouho a jeho věznění provázely procedurální chyby. Na podmínky svého věznění si stěžoval sám nejznámější ruský vězeň.
Ve své stížnosti se ohradil proti podmínkám své dvouleté vyšetřovací vazby, ve které byl od roku 2003. V této souvislosti se odvolal na zákaz mučení a nelidského zacházení.
Žádost o podmínečné propuštění
Chodorkovskij také obvinil Moskvu, že proti němu zinscenovala politický proces. To ale soudci Evropského soudu pro lidská práva odmítli. Někdejší ropný magnát byl spolu se svým společníkem Platonem Lebeděvem odsouzen za podvody a krácení daní. Na svobodu by měli být propuštěni v roce 2016.
Moskevský městský soud dvojici v květnu v odvolacím procesu oproti prosincovému rozsudku snížil trest ze 14 na 13 let. Oba nyní požádali o podmínečné propuštění z vězení po odpykání více než poloviny trestu.
Chodorkovskij stával v čele největšího ruského ropného koncernu Jukos, než jej stát dodatečnými daňovými požadavky přivedl k bankrotu. Kritici Kremlu označili uvěznění Chodorkovského za součást politické odplaty premiéra Vladimira Putina za to, že bývalý šéf Jukosu po roce 2000 financoval opoziční strany.
