"Je to mimořádně důležitý materiál a také nutná podmínka pro čerpání fondů pro příští plánovací období," uvedl na brífinku ministr školství Marcel Chládek.
Strategie například zdůrazňuje nutnost snížit nerovnosti v českém školství, za které je stát dlouhodobě kritizovaný. Například některé romské děti končí kvůli horšímu rodinnému zázemí v takzvaných praktických školách, byť nemají lehké mentální postižení, které tato zařízení předpokládají.
Chyby při čerpání eurofondůMinisterstvo školství také informovalo o chybách v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace, určeného na stavbu velkých vědeckých center. "Došlo k podepsání závazků za 4 miliardy korun, které nebyly kryty EU. Máme dvě možnosti. Buď tyto výzvy nerealizovat, nebo je platit z českého rozpočtu," uvedl ministr školství Marcel Chládek. Na tento problém podle něj upozornil už v roce 2012 audit ministerstva financí. Minimalizovat škody má nyní havarijní plán. |
Snížit se má i počet odkladů do základní školy, které v současnosti dostává více než pětina dětí. Podle Chládka by k tomu mohlo pomoci otevření přípravných tříd základních škol pro všechny žáky a povinný poslední rok školek, s jehož zavedením se do budoucna počítá.
Podle strategie by se také mělo zlepšit vybavení škol, příprava učitelů na pedagogických fakultách či dokončit kariérní řád. Ten počítá s tím, že kantoři budou moci skládat atestace a s rostoucí kvalifikací jim bude stoupat i plat (více o tomto záměru čtěte zde).
Chládek chce příští rok na mzdy učitelů přidat zhruba 1,5 miliardy korun, částka by se podle něj měla navyšovat i v příštích letech, aby na konci volebního období v roce 2017 činil nárůst zhruba 5 miliard. Kvůli navýšení rozpočtu na příští rok jej ale ještě čeká vyjednávání s ministrem financí Andrejem Babišem.
Plnění strategie bude kontrolovat Národní rada pro vzdělávání
V dokumentu se zmiňuje i povinná maturita z matematiky (v současnosti všichni studenti musí dělat zkoušku z češtiny a buď z matematiky, nebo cizího jazyka), zavedení mistrovských zkoušek pro učně nebo podpora odborného vzdělávání.
"Vítáme, že je zde určitá kontinuita, že se vzdělávací politika nebude měnit s příchodem ministrů," uvedl předseda školských odborů František Dobšík. Vznik dokumentu pozitivně zhodnotil i Svaz průmyslu a dopravy.
Na plnění materiálu by měla dohlížet Národní rada pro vzdělávání, s jejímž zřízením počítá novela školského zákona v roce 2015. Strategie nyní půjde do připomínkové řízení, vláda o ní bude jednat zhruba na přelomu srpna a září.
Padesátistránkový materiál se začal připravovat na začátku loňského roku za ministra Petra Fialy (více čtěte zde). Na jeho obsahu se podíleli i odborníci na oblast vzdělávání či školské odbory. Posledním koncepčním materiálem podobného rozsahu byla takzvaná Bílá kniha z roku 2001.
