Cestu mu otevřel jeho poražený soupeř, vůdce levice Lionel Jospin. Ten podal i s celou vládou demisi. Na jeho místo jmenoval Chirac svého muže - poprvé po pěti letech.
Nový premiér, žoviálně působící provinciál Jean-Pierre Raffarin, má dvojí úkol. Předně musí začít s reformami, které Chirac slíbil.
"Je třeba, aby byly texty zákonů hotovy, chceme-li (pro reformy) využít mimořádného zasedání parlamentu v červenci," zdůraznil Raffarin.
|
VŠE O VOLBÁCH |
Nová opatření musí v prvé řadě obnovit u lidí víru, že stát dokáže zasáhnout proti zločinnosti. Proto má být také jmenován zvláštní ministr bezpečnosti (kromě ministra vnitra). Vedle toho je nutné začít snižovat daně, jak to Chirac sliboval - začne se s daní z příjmu, která se týká největšího počtu lidí.
Raffarin má však ještě jeden úkol: musí dát dohromady rozhádanou pravici, kterou vážně ohrožují Le Penovy volební zisky. Především proto sáhl Chirac po Raffarinovi, a ne po známějším Nicolasu Sarkozim - u tohoto politika prý 'spojování' není silnou stránkou.
Raffarin, podpořený nově ohlášenou Unií pro prezidentskou většinu (UMP), má zajistit, aby nový parlament stál za Chirakem.
Podle prvních průzkumů má tato formace největší podporu voličů ze všech stran Francie - to je však ještě málo. Spojené síly levice jsou totiž silnější. A ve druhém kole parlamentních voleb bude levice pro své kandidáty zřejmě hlasovat jednotně.
U pravice to tak jisté není. Proti UMP se už nyní stavějí někteří z těch, kdo mají tvořit její základ. "Ano unii, ne jednotné kandidátce," nechal se slyšet šéf liberálů Francois Bayrou.
A do toho všeho může ještě vstoupit Le Pen, který už před pěti lety zásadně přispěl k porážce pravice v parlamentních volbách, a tím i k dosavadní situaci, kdy stál vedle pravicové hlavy státu levicový premiér, což vlastně rušilo vztah vládní moc - opozice.
 Poprvé po pěti letech se stal francouzským premiérem muž prezidenta Jacquese Chiraca. Nový předseda vlády, žoviálně působící provinciál Jean-Pierre Raffarin, má dvojí úkol. Předně musí začít s reformami, které Chirac slíbil. A potom musí sjednotit rozhádanou pravici, 6. května 2002. |
