"Kdyby nebylo vojenského převratu, v Chile by to dneska vypadalo jako na Kubě," rozpovídal se minulý týden velvyslanec Miguel Otero v rozhovoru pro argentinský deník Clarín. "Jiné vedení ekonomiky proměnilo Chile z žebrající země v důstojný stát," dodal s tím, že většina obyvatel Chile za éry Pinocheta přece "nijak zvlášť netrpěla".
Rozhovorem, v němž vyzdvihoval temnou etapu novodobých chilských dějin, jež skončila teprve před dvaceti lety, ale pobouřil veřejnost. Mnozí se totiž neztotožnili s jeho slovy, že "Chilané necítili diktaturu, ale právě naopak cítili úlevu", když v roce 1973 provedl generál Augusto Pinochet vojenský převrat a převzal moc po marxistovi Salvadoru Allendem.
Při následných represích v letech 1973 až 1990 totiž Pinochetův režim připravil o život přes tři tisíce lidí, hlavně Allendeho stoupenců. Další tisíce lidí byly mučeny nebo uprchly ze země.
Oterova slova v obou jihoamerických zemích vyvolala pobouření a na úřad ministerstva zahraničí se začaly valit žádosti o jeho odvolání. A i když se velvyslanec za svá neuvážená slova v pondělí omluvil, zahraniční výbor chilského kongresu ho odvolal.
AUGUSTO PINOCHETPinochet se narodil 25. listopadu 1915. Na přání své matky vstoupil do armády. Upozornil na sebe už v 50. letech minulého století bojem proti komunistům. Jeho hvězda stoupala a v roce 1968 se vypracoval na brigádního generála. Začátkem 70. let se stal spojencem prezidenta Salvadora Allendeho. Ten ho v roce 1973 jmenoval vrchním velitelem chilských pozemních vojsk. Osmdesát dní poté, v září 1973, Pinochet marxistu Allendeho násilím svrhl a chopil se moci. |
