„Po sečtení výsledků z více než 99 procent hlasovacích místností podpořilo vznik nové ústavy 78,28 procenta voličů, zatímco 21,72 procenta tuto možnost odmítlo,“ uvedla volební komise. Účast dosáhla asi 50 procent.
Vytvoření nové ústavy podporuje i prezident země Sebastián Piňera. „Občané a demokracie zvítězili,“ prohlásil Piňera po zveřejnění předběžných výsledků hlasování. Desítky tisíc radostných Chilanů následně zaplavily ulice metropole a slavily vítězství.
Současná chilská ústava je z roku 1980, tedy ještě z doby Pinochetovy diktatury, a od té doby doznala na pět desítek úprav. Podle jejích kritiků ale stále komplikuje změnu zákonů v mnoha oblastech, protože stanovuje vysoká kvóra pro jejich schvalování. Mnozí Chilané volají po větší roli státu zejména ve školství či v penzijním systému.
Referendum, odložené z dubna kvůli koronavirové krizi, si vynutili Chilané loni na podzim masovými demonstracemi. Při nich zemřelo přes 30 lidí a jejich důvodem byla dlouhodobě neřešená sociální nerovnost v této jihoamerické zemi.
Hlasování, v němž se rozhodovalo o tom, zda má být vytvořena nová ústava a jaký orgán ji má sepsat, se uskutečnilo v době pokračující pandemie covidu-19. Lidé museli přijít v rouškách a pro voliče starší 60 let byly vyhrazeny zvláštní hodiny.
Novou ústavu má v závislosti na výsledcích hlasování tvořit buď orgán složený z 86 přímo volených členů a 86 osob vybraných z členů parlamentu, nebo shromáždění 155 přímo volených občanů. Podle předběžných výsledků referenda získalo podporu shromáždění 155 přímo volených občanů.
Jejich volba se má uskutečnit 11. dubna 2021 a následující měsíc se má poprvé sejít ústavodárné shromáždění. Návrh nové ústavy musí schválit Chilané opět v referendu, které se bude konat v druhé polovině roku 2022.
Historické okamžiky: Pinochetův převrat v Chile:
