Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chilany děsí plán hydroelektrárny v Patagonii výkonnější než Temelín

  10:20aktualizováno  10:20
Chile plánuje stavbu hydroelektrárny v chráněné oblasti v Patagonii. Projekt schválila vládní komise pro ekologii, čeká se na rozhodnutí ministrů. Aktivisté i běžní lidé se zlobí. Přehrada zaplaví nezanedbatelné území a stovky kilometrů panenské přírody protnou dráty vysokého napětí.

V neposkvrněné oblasti v patagonském Aysén má stát hydroelektrárna HidroAysén | foto: Profimedia.cz

"Vláda někdy musí přijmout tvrdá rozhodnutí," řekl o schválení mnohamilionového projektu chilský prezident Sebastian Piňera. "Když ale dnes toto rozhodnutí nepřijmeme, odsoudíme naší zemi v budoucnu k četným výpadkům energie," dodal s tím, že spotřeba elektřiny v zemi rapidně vzrůstá.

Plánovaný výkon

Plánovaný výkon vodní elektrárny, která by měla začít vyrábět proud v roce 2026, inženýři odhadují na 2 750 MW. To je téměř pětina celonárodní spotřeby, jež dosahuje 15 000 MW. Pro srovnání, jaderná elektrárna v Temelíně má výkon 2 000 MW.

Chile bude muset zvýšit svou energetickou kapacitu v příštích 15 letech až trojnásobně, aby dokázalo nasytit rychle rostoucí průmysl a stále početnější města, shodují se analytikové podle britského listu The Guardian.

I proto členové z federální komise pro životní prostředí (CEA) dali v polovině května zelenou projektu HidroAysén za 3,2 miliardy dolarů (téměř 60 miliard korun).

Jenže problém je, že hydroelektrárna má stát v neposkvrněné patagonské oblasti regionu Aysén na soutoku řek Pascua a Baker. V oblasti malebných údolí a fjordů, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin a zvířat jako třeba huemul jižní, ohrožený druh jelena, který je chilským národním symbolem.

Přehrady zaplaví přes 5 700 hektarů

Pokud chilský kabinet společný projekt energetických společností Endesa a Colbún schválí, čekají region veliké změny. HidroAysén počítá s vytvořením pěti ohromných přehrad, které zaplaví území o rozloze 5 700 hektarů (což je pro představu asi osm tisíc fotbalových hřišť nebo dvojnásobek přehrady Orlík).

To není všechno. Aby se energie dostala do středního Chile, kde leží metropole Santiago, je třeba postavit velké množství sloupů vysokého napětí. Dráty povedou dva tisíce kilometrů daleko přes národní parky a jiné chráněné oblasti. Rozhodnutí komise proto mezi Chilany vzbudilo vlnu nevole.

"V porovnání s tepelnými elektrárnami to je čistá energie," uznala obyvatelka jednoho z městeček v Patagonii Claudia Torresová. Zároveň však pro americký týdeník Time dodala: "Jenže to, jak chtějí projekt realizovat, bude mít strašný dopad na životní prostředí i společnost."

Demonstrace proti stavbě vodního díla v chilské metropoli Santiagu (20. května 2011)
Demonstrace proti stavbě vodního díla v chilské metropoli Santiagu (20. května 2011)
Demonstrace proti stavbě vodního díla v chilské metropoli Santiagu (20. května 2011)

Demonstrace proti stavbě vodního díla v chilské metropoli Santiagu (20. května 2011)

Názor šestatřicetileté hlasatelky z lokálního rádia sdílejí tisíce Chilanů, kteří protestovali v patagonském Coihaique i v metropoli Santiagu. Tam policie musela rozehnat přes dvacet tisíc demonstrantů vodními děly a slzným plynem. Podle průzkumů chilské agentury Ipsos bylo proti elektrárně v polovině května přes 61 procent lidí. Zastánci HidroAysén se ale brání, že není jiná možnost.

"Chile není bohatá země. Žije zde přes 2,5 milionu chudých a abychom chudobu překonali, potřebujeme energii. Proto musíme rozvíjet naše vlastní zdroje," citovala agentura AP ministryni pro životní prostředí Maríu Ignácii Benítezovou. "A říci 'Podívejte, jak si ničí svou neobydlenou půdu', by ze strany bohatých zemí bylo velmi sobecké," dodala s tím, že vývoj zkrátka nelze zastavit.

A co alternativní zdroje?

Chile je bohaté na měď i na další kovy a minerály, má však poskrovnu ropy a zemního plynu. Stát proto využívá hlavně tepelné a vodní elektrárny. K jádru panuje v zemi odpor. Některé odborníky ale zlobí, že Chile podobně jako jiné země v Latinské Americe příliš neuvažují o alternativních zdrojích energie.

Ty země využívá sotva ze tří procent. Podle energetického experta Roberta Romána z Universidad de Chile de Santiago by země měla více investovat do větrných, solárních či geotermálních elektráren. Kupříkladu mizivý počet větrných elektráren v poušti Atacama vyprodukuje asi 150 MW, přitom by to mohlo být až 5 000 MW a stejně je tomu i se solární energií.

"Kdyby Chile věnovalo na rozvoj solární energie území o rozloze 40 kilometrů čtverečních v severním regionu, tak by země mohla lehce zdvojnásobit nebo ztrojnásobit svou kapacitu," řekl Román týdeníku Time. Hlavní problém vidí v tom, že chilský energetický systém ovládají tři společnosti: Endesa, Colbún a Gener, které získávají všechny kontrakty a v zemi vytvořily prostředí nepřející konkurenci.

Povolení HidroAysén straší lidi ještě z jednoho důvodu. Obávají se, že výstavba patagonské vodní elektrárny nastartuje přípravy dalších kontroverzních staveb. Už teď se například počítá s vystavěním tzv. Castillské šestky, šesti tepelných elektráren za pět miliard dolarů, které mají do patnácti let stát ve středním Chile. 

Region Aysén v chilské Patagonii

Region Aysén v chilské Patagonii

 

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...

Vědci studovali americké amiše. Zjistili, že mají mutaci dlouhověkosti

Někteří Amišové podle vědeckého výzkumu nosí mutaci genu, která způsobuje...

Speciální mutace genu, který se v lidském těle stará o srážlivost krve, může podle amerických vědců přinášet...

Veřejné popravy neodstrašují. Írán upouští od trestu smrti pro dealery drog

V Íránu upouštějí od poprav drogových dealerů.

V Íránu začal platit zákon, který zmírňuje tresty pro obchodníky s drogami. Tresty dlouhá léta patří k nejtvrdším na...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.