"Včera jsme se například dobře pobavili u Přednosty stanice s Vlastou Burianem," popisuje vojenský psycholog.
Podle velitele česko-slovenského praporu Dušana Lupuljeva je situace v jednotce stabilizovaná.
Chemici jsou ovšem stále na nejvyšším, čtvrtém, stupni pohotovosti Delta. "Poslední poplach jsme ale zažili v sobotu večer. Od té doby jsme nikam nevyjížděli," říká Lupuljev.
Nejžhavější chvíle zažila jednotka během dvou dnů po úderu spojenců na Irák. Na kuvajtský tábor mířilo několik iráckých raket.
"Zažili jsme mnoho situací, které byly psychicky dost zátěžové," říká psycholog Lávička. "Na svou zodpovědnost můžu ovšem prohlásit, že všichni vojáci jsou psychicky v pořádku."
O tom, že se napětí v jednotce po prvních dnech úderu uvolňuje, svědčí i akce, která se připravuje na večer.
"Chystáme koncert našich amatérských zpěváků," říká Lávička. "Máme tady asi šest kytar, klávesy, někteří vojáci budou hrát na rytmické nástroje vlastní výroby," doplňuje Lávičku vojenský kaplan jednotky Pavel Ruml.
"Nesedíme tu čtyřiadvacet hodin s prstem na spoušti," líčí vojenský duchovní. "Já sám to tu prožívám velice dobře. Společný večer pro všechny je vynikající věc, která nás dokáže stmelit," míní kaplan.
Podle duchovního se dá najít něco pozitivního i na iráckých útocích. "Stmelují nás vlastně i poplachy. Když běžíte s kolegou do krytu, hned zapomenete na všechno špatné, co mezi vámi bylo."
Vojenský kaplan Pavel Ruml byl zatím jediným zraněným mužem jednotky. Po dávce vakcíny proti antraxu ztratil na toaletě vědomí a rozbil si nos.
"Když se to dostalo ven, poslal mi bývalý velitel zprávu: zdravím vás všechny a raději nikde nevystrkujte nos."
I své zranění považuje Ruml za pozitivní. "Na kolektiv to působí dobře, protože se tím všichni baví."
