Začátkem devadesátých let kapitalismus v Česku teprve pomalu nabíral na obrátkách. Václav Junek, někdejší agent StB, který se za komunismu z pozice referenta vyšplhal až na post předsedy představenstva společnosti Chemapol, však už tou dobou žil život západních byznysmenů.
Jako první podnikatel „nové doby“ měl k dispozici soukromé letadlo Cessna z druhé ruky. Letadlo s registrací OK-NKN zdobilo na ocase logo Chemapol Group a často navštěvovalo pobřeží Španělska.
Chemapol byl tou dobou gigant tuzemského průmyslu. Jeho podnikání sahalo od médií přes sportovní kluby, letectví až k chemickým a zbrojním podnikům. Za komunismu byl Chemapol výhradním dovozcem ropy a jako vůbec první podnik v tehdejším Československu se v roce 1968 stal akciovou společností. Podíly v něm drželo přes sto jiných státních podniků.
Nevyhnutelný pád
Junek a jeho spolupracovníci se stali akcionáři Chemapolu v roce 1994. Klíčem, kterým se Junek dostal do pozice šéfa společnosti, byla firma Proventa. Ta měla třináctiprocentní podíl v Chemapolu a Junek ji také vedl.
Důvod, proč i přes očividně nenávratné investice mohl Junek dál vládnout Chemapolu, se nabízí. Někdejší rozvědčík vždy uměl našlapovat v nejvyšších patrech politiky. Další podíly vlastnily velké banky, které Chemapolu půjčovaly peníze, a desítky státních podniků. Stát nechal Junka a jeho Proventu Chemapol řídit. Junek se stal nejprve předsedou představenstva, později prezidentem Chemapolu. A podnik pod jeho vedením masivně utrácel. Například do fotbalového týmu v Drnovicích a hokejového klubu ve Vsetíně nalila společnost přes půl miliardy korun.
Kdo „podojil“ Slušovice. O konci družstva s kriminálním pozadím se mlčí |
Například sociální demokracii, kterou v té době vedl Miloš Zeman, Junek věnoval několik tankovacích karet. „Už si nepamatuji na detaily, ale myslím, že nějaké karty jsme sociální demokracii darovali,“ přiznal tehdy.
Miloš Zeman sice zprvu tvrdil, že o žádných kartách neví, jeho spolustraník z ČSSD Jaroslav Vlček však potvrdil, že karty přebíral osobně spolu s ním.
Vylepšit svou image komunistického špiona, kterého StB vyslala na misi do Paříže, se však Junkovi zásadně podařilo až v roce 1997.
Dceřiná společnost Chemapolu tehdy za 200 milionů korun koupila polovinu pražského paláce Lucerna od prezidenta Václava Havla. Ten tehdy transakci obhajoval se slovy, že „Chemapol je pilířem české ekonomiky“. To však už v té době fakticky neplatilo.
Benzin pro Zemana
První svobodné volby pošpinila Bartončíkova aféra |
Koncem téhož roku Chemapol přestal splácet dluhy svým věřitelům. O dva roky později zbankrotoval. Ukázalo se, že dluh společnosti dosahuje astronomických 17 miliard korun.
Dnes osmašedesátiletý Junek byl sice v souvislosti Chemapolem vyšetřován, nikdy však nebyl obviněn. Dle obchodního rejstříku stále podniká – je předsedou představenstva lesnické společnosti LST. Přestože se Chemapol ocitl na dně, část podniků, především z jeho chemické divize, byla stále lukrativní. Právě tuto část Chemapolu získal nynější premiér Andrej Babiš se svým podnikem Agrofert.