Nový šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze Stanislav Mečl.

Nový šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze Stanislav Mečl. | foto: ČTK

Chci vyšetřování kauz urychlit, vysvětluje žalobce Mečl personální šachy

  • 9
Nový a zatím dočasně jmenovaný šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze Stanislav Mečl udělal v minulých dnech několik překvapivých personálních tahů. "Mým cílem je, aby se zefektivnila a také zrychlila práce státních zástupců," řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Personální tahy Stanislava Mečla

O funkci přišli dva žalobci z klíčového odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, a naopak další žalobce dostal dříve ztracenou funkci zpátky. O práci přišla mluvčí úřadu Irena Válová a Mečlův předchůdce Vlastimil Rampula byl odsunut dokonce až do jiné budovy, do civilní složky.

Proč byl odsunut váš předchůdce až do jiné budovy?
Máme ještě jednu budovu v Nuslích, a zde sídlí odbor přezkumného řízení a netrestní odbor Vrchního státního zastupitelství. Doktor Rampula byl po svém odvolání z postu vedoucího služebně zařazen panem náměstkem Grygárkem do oddělení závažné hospodářské kriminality. Osobně se domnívám, že za situace, kdy ministr spravedlnosti pana Rampulu odvolal z funkce mimo jiné za chyby, kterých se dopustil při řízení tohoto odboru, je nevhodné, aby právě na tomto odboru působil. Vzhledem k tomu, že se věnuje trestnímu právu, tak se nabízely pouze dvě varianty, odbor trestního, nebo přezkumného řízení. Rozhodl jsem se pro tu druhou.

Můžete potvrdit informaci, že jste také zrušil trest od pana Rampuly vůči státnímu zástupci Peteru Pješčakovi, který měl údajně poslat dokumenty vztahující se ke kauze exministra Drobila médiím?
Ano. Pan doktor Rampula podal kárnou žalobu na pana Pješčaka a v této souvislosti ho přeřadil z odboru trestního řízení do odboru přezkumného řízení. V tomto případě jsem dospěl k závěru, že k takovému přeložení nebyl adekvátní důvod a proto jsem rozhodl o jeho vrácení zpět na původní pracoviště.

Můžete komentovat spekulace, že se chystáte vyměnit i dva náměstky, zmíněného Libora Grygárka či Jana Karabce?
Nechci dopředu komentovat nějaké změny. Nyní je to tak, že pan Grygárek řídí odbor přezkumného řízení, doktor Karabec odbor legislativní a analytický a já přímo řídím odbor závažné hospodářské a finanční kriminality.

Z posledně jmenovaného odboru jste odvolal zástupce ředitelky Ladislava Letka. Co bylo konkrétním důvodem?
Ano, odvolal jsem ho z funkce zástupce ředitelky odboru závažné hospodářské a finanční kriminality a přeložil jsem ho na odbor analytický a legislativní. Rád bych využil jeho zkušeností z vyšetřování hospodářských trestných činů právě pro zpracování metodických pokynů. Nezastírám, že jedním z důvodů byla také moje určitá nespokojenost se způsobem, jak vedl své oddělení. Nechtěl bych to podrobně specifikovat, ale jedním z důvodů byl nepříliš aktivní přístup při vyřizování kauzy Mostecké uhelné, kterou měl na starosti.

Proč jste odvolal i druhého vedoucího oddělení závažné hospodářské kriminality Borise Havla?
Ten byl pouze odvolán z funkce vedoucího oddělení a dál pracuje na všech svých případech. Nicméně s jeho způsobem řízení oddělení jsem také nebyl příliš spokojen. Jak v případě doktora Letka, tak i doktora Havla, byla zjištěna pochybení v rámci dohledu ze strany Nejvyššího státního zastupitelství, a to u jejich podřízených státních zástupců.

Kdo by je měl nahradit?
V tuto chvíli hledám vhodné kandidáty. Ale předesílám, že na tomto odboru už nebudou dvě oddělení, ale jen jedno. Myslím, že to přispěje ke zefektivnění práce odboru.

Má být cílem změn, aby se zrychlila práce žalobců?
Nepochybně ano. Jak jsem zmiňoval, dohled Nejvyššího státního zastupitelství se právě týkal ne dostatečně rychlého postupu v některých kauzách, jako byla například kauza Gripeny. Z předběžných závěrů vnitřního dohledu zatím také vyplývá, že došlo k pochybení i při vyřizování právní pomoci pro Švýcarsko v kauze Mostecké uhelné. Nechci to ale v tuto chvíli více specifikovat, bude to součástí písemného vyhotovení dohledu. Snažím se, aby průběh vyšetřování kauz byl co nejrychlejší. A to není jen o personálních otázkách. Jde vesměs o velmi staré případy a jejich odebrání stávajícím státním zástupcům znamená, že si to musí nastudovat někdo nový. To celý postup moc nezrychlí.

Co je podle vás důvodem, že se velké kauzy doposud nevyšetřovaly dost rychle. Byly to politické tlaky, nebo jen lenost?
Řekl bych, že dohledatelným důvodem byly odlišné právní názory na způsob postupu v těchto věcech.

Mezi kým?
Mezi Vrchním státním zastupitelstvím v Praze a Nejvyšším státním zastupitelstvím. Šlo o procesní záležitosti, co všechno je potřeba udělat a jak rychle. Třeba jsem zjistil, že u některých kauz nebyly vůbec vyžádány právní pomoci v cizích zemích, což rychlosti řízení samozřejmě neprospělo.

O jaké kauzy jde?
Třeba o okolnosti nákupu Gripenů. Tady ale k nápravě už došlo a těsně před mým nástupem byl splněn závazný pokyn Nejvyššího státního zastupitelství a právní pomoc byla odeslána.

Pokud jde o kauzu privatizace Mostecké uhelné společnosti, kdo je podle vás zodpovědný, že se Česko do řízení ve Švýcarsku a tím i k možné náhradě škody nepřipojilo?
Státní zastupitelství nemá žádnou kompetenci hájit zájmy České republiky jako poškozeného subjektu v zahraničí. Tuto kompetenci má ministerstvo financí. Rád bych ale upozornil, že švýcarská strana nás upozorňovala na možnost připojit se k trestnímu řízení probíhajícímu ve Švýcarsku a možnost přihlásit se s nárokem na náhradu škody už od května 2010. A to jak v rámci dožádané právní pomoci, tak i diplomatickou cestou, tak i přímou komunikací se státními orgány ČR. Letos na počátku března navštívila vrchní státní zastupitelství delegace švýcarských prokurátorů , kde byla tato věc rovněž zmíněna a opět byl specifikován skutek, proč se trestní řízení ve Švýcarsku vede. V dubnu letošního roku proběhlo setkání švýcarského velvyslance s ministrem financí ČR.

Mělo podle vás ministerstvo financí dost informací o kauze, aby mohlo žádat nějakou škodu?
Upozornění ze švýcarské strany bylo za poslední rok minimálně pět a v některých těchto podáních se přímo uvádí, v čem švýcarská strana spatřuje vznik škody České republice. A také popisuje, jakým způsobem by ČR měla postupovat. Švýcarská strana doporučila ČR, aby si stanovila právního zástupce ve Švýcarsku, připojila se k trestnímu řízení a následně využila svých práv nahlížet do trestního spisu za účelem bližší specifikace svého nároku na náhradu škody. Tato výzva byla adresována České republice diplomatickou cestou například už 14. června 2010. Kdyby k tomu došlo, nepochybně by Česká republika, konkrétně ministerstvo financí, již dávno byla schopná specifikovat své nároky. Dále švýcarská strana v červenci 2011 oslovila dopisem přímo ministra financí. V něm přímo upozorňuje, že není nutné precizní odůvodnění a výpočet škody, že to je třeba předložit nejpozději až během soudního jednání.

Minulé vedení Vrchního státního zastupitelství včetně Vlastimila Rampuly je ale přesvědčeno, že žádná škoda Česku nevznikla. To také sdělovalo ministerstvu financí.
Nezaznamenal jsem ve spise, že by vrchní státní zastupitelství vůbec bylo ministerstvem přímo osloveno. Ale je pravda, že v té době zastupitelství vedlo se švýcarskou stranou polemiku, zda lze ČR vůbec považovat za poškozený subjekt. Nicméně švýcarská strana tuto svou úvahu postupně doplňovala, například v srpnu 2010, kdy opět specifikovala, proč si myslí, že ČR je poškozený subjekt.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video