Takové laboratoře už vznikly různě po světě a v minulých dnech se jedna objevila i v České republice. Brněnský oční lékař Igor Vícha oznámil, že bude skladovat buňky z tkání psů, koček a dalších domácích zvířat, aby si je jejich majitelé jednou, až to bude technicky zvládnutelné, mohli nechat klopovat.
Ve světě se už našli majitelé domácích zvířat, kteří skutečně mají n klopování zájem. Před půldruhým rokem dokonce dostala jedna texaská univerzita dar 2,3 milionu dolarů na to, aby její experti našli způsob, jak klopovat psa jistého milionáře. Zatím se to nepovedlo. Bude tedy někdy něco takového vůbec možné? "Teoreticky ano, jenom se nedá odhadnout kdy," říká Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi. Finka je jediným Čechem, který má s klopováním zvířat přímé zkušenosti. V zootechnickém ústavu v Olmedu na Sardinii spolu s italskými kolegy úspěšně naklonoval několik ovcí. Díky klopování už přišly na svět ovce, krávy, kozy i laboratorní myši. Jenom ne žádné domácí zvířátko. O ty vědci zatím neměli zájem, takže se jim prakticky nevěnovali.
To složitější teprve čeká
Brněnská genová banka zatím nabízí tu úplně nejjednodušší část klopování - odebrání a uložení tkáně zvířete (za pět tisíc korun). To podstatně složitější by teprve muselo přijít někdy v budoucnu. Ke klonování je totiž zapotřebí odebrat samicím stejného či příbuzného zvířete několik desítek neoplodněných vajíček a vyměnit v nich jejich jádro za jádro z buňky tvora, který má být klopován. Když to vyjde, vajíčko se začne vyvíjet, jako by bylo oplodněno, a vzniklý zárodek pak donosí a porodí náhradní matka (Postup klopování zachycuje obrázek na následující stránce.) Procedura je to skutečně piplavá, složitá a vyžaduje zručné pracovníky. I při klopování ovcí, které už mají vědci důkladně vyzkoušené a zažité, připadají na jedno klopované zvíře desítky až stovky neúspěšných pokusů včetně neúspěšných březostí náhradních matek. Chovatelé, kteří by si chtěli svého psa či kočku po jejich smrti nechat vyklopovat, tedy musí počítat s tím, že náklady na to by se v českých podmínkách počítaly přinejmenším v desetitisících korun.
Náhradní krávy
Uznávaní vědci se dnes o kopírování domácích mazlíčků nezajímají. Snaží se klopovat hospodářská zvířata, což už se jim docela daří, anebo živočichy ohrožené vyhynutím, či dokonce vyhynulé. Při tom zatím moc štěstí neměli. Klopování by mohlo kopírovat opravdu jedinečná hospodářská zvířata se špičkovými vlastnostmi, jako jsou třeba unikátní chovní hřebci. Takto by se také časem mohlo vyplatit rozmnožování koz a krav, kterým vědci zasáhli do genové výbavy tak, že se v jejich tělech nyní vytvářejí látky vhodné k výrobě vzácných léků. Tento výzkum se rozvíjí především v USA. "Dovedu si také představit situaci, že kvůli nemoci šílených krav bude někde nutné vybít cennou populaci skotu. Když si však vědci uloží některé jejich tkáně či embrya, budou je pak snad moci použít pro klopování," uvádí Josef Fulka jako příklad toho, co by už dnes bylo možné.
Mamut asi nebude
Oproti tomu všechny dosavadní pokusy klonovat mamuta selhaly už na tom, že v žádném nalezeném exempláři tohoto chobotnatce vědci nenašli nepoškozené jádro buňky. Nedalo se tedy ani v praxi vyzkoušet, zda by se vůbec jádro mamutí buňky mohlo uchytit ve vajíčku indické slonice - nejbližšího dostupného příbuzného mamutů. Pravděpodobně nejdál se u ohrožených živočichů vědci zatím dostali při pokusu klonovat gaura - téměř vyhynulého tura z pralesů jihovýchodní Asie. Výzkumníci z americké společnosti Advanced Cell Technology loni přenesli 692 jader gauřích buněk do vajíček běžné krávy. Získali 42 zárodků, které implantovali do těl 32 krav. Výsledek? Ujaly se pouze dva zárodky. Jeden však odumřel ještě v těle náhradní matky, z druhého se v lednu narodilo mládě, které přes intenzívní péči zemřelo den po narození. Vědci se však ještě nevzdávají. Například v Audubonově ústavu v americkém New Orleansu uchovávají zmražené tkáně ohrožených živočichů, které mohou být případně použity pro klonování. "Nemyslím, že by se to podařilo dříve než za nějakých deset let, ale je to naše naděje," říká Betsy Dresserová z Audubonova ústavu. "Kdoví jestli se nám jinak podaří uchovat divokou přírodu."
josef.tucek@mfdnes.cz
Ve světě se už našli majitelé domácích zvířat, kteří skutečně mají n klopování zájem. Před půldruhým rokem dokonce dostala jedna texaská univerzita dar 2,3 milionu dolarů na to, aby její experti našli způsob, jak klopovat psa jistého milionáře. Zatím se to nepovedlo. Bude tedy někdy něco takového vůbec možné? "Teoreticky ano, jenom se nedá odhadnout kdy," říká Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi. Finka je jediným Čechem, který má s klopováním zvířat přímé zkušenosti. V zootechnickém ústavu v Olmedu na Sardinii spolu s italskými kolegy úspěšně naklonoval několik ovcí. Díky klopování už přišly na svět ovce, krávy, kozy i laboratorní myši. Jenom ne žádné domácí zvířátko. O ty vědci zatím neměli zájem, takže se jim prakticky nevěnovali.
To složitější teprve čeká
Brněnská genová banka zatím nabízí tu úplně nejjednodušší část klopování - odebrání a uložení tkáně zvířete (za pět tisíc korun). To podstatně složitější by teprve muselo přijít někdy v budoucnu. Ke klonování je totiž zapotřebí odebrat samicím stejného či příbuzného zvířete několik desítek neoplodněných vajíček a vyměnit v nich jejich jádro za jádro z buňky tvora, který má být klopován. Když to vyjde, vajíčko se začne vyvíjet, jako by bylo oplodněno, a vzniklý zárodek pak donosí a porodí náhradní matka (Postup klopování zachycuje obrázek na následující stránce.) Procedura je to skutečně piplavá, složitá a vyžaduje zručné pracovníky. I při klopování ovcí, které už mají vědci důkladně vyzkoušené a zažité, připadají na jedno klopované zvíře desítky až stovky neúspěšných pokusů včetně neúspěšných březostí náhradních matek. Chovatelé, kteří by si chtěli svého psa či kočku po jejich smrti nechat vyklopovat, tedy musí počítat s tím, že náklady na to by se v českých podmínkách počítaly přinejmenším v desetitisících korun.
Náhradní krávy
Uznávaní vědci se dnes o kopírování domácích mazlíčků nezajímají. Snaží se klopovat hospodářská zvířata, což už se jim docela daří, anebo živočichy ohrožené vyhynutím, či dokonce vyhynulé. Při tom zatím moc štěstí neměli. Klopování by mohlo kopírovat opravdu jedinečná hospodářská zvířata se špičkovými vlastnostmi, jako jsou třeba unikátní chovní hřebci. Takto by se také časem mohlo vyplatit rozmnožování koz a krav, kterým vědci zasáhli do genové výbavy tak, že se v jejich tělech nyní vytvářejí látky vhodné k výrobě vzácných léků. Tento výzkum se rozvíjí především v USA. "Dovedu si také představit situaci, že kvůli nemoci šílených krav bude někde nutné vybít cennou populaci skotu. Když si však vědci uloží některé jejich tkáně či embrya, budou je pak snad moci použít pro klopování," uvádí Josef Fulka jako příklad toho, co by už dnes bylo možné.
Mamut asi nebude
Oproti tomu všechny dosavadní pokusy klonovat mamuta selhaly už na tom, že v žádném nalezeném exempláři tohoto chobotnatce vědci nenašli nepoškozené jádro buňky. Nedalo se tedy ani v praxi vyzkoušet, zda by se vůbec jádro mamutí buňky mohlo uchytit ve vajíčku indické slonice - nejbližšího dostupného příbuzného mamutů. Pravděpodobně nejdál se u ohrožených živočichů vědci zatím dostali při pokusu klonovat gaura - téměř vyhynulého tura z pralesů jihovýchodní Asie. Výzkumníci z americké společnosti Advanced Cell Technology loni přenesli 692 jader gauřích buněk do vajíček běžné krávy. Získali 42 zárodků, které implantovali do těl 32 krav. Výsledek? Ujaly se pouze dva zárodky. Jeden však odumřel ještě v těle náhradní matky, z druhého se v lednu narodilo mládě, které přes intenzívní péči zemřelo den po narození. Vědci se však ještě nevzdávají. Například v Audubonově ústavu v americkém New Orleansu uchovávají zmražené tkáně ohrožených živočichů, které mohou být případně použity pro klonování. "Nemyslím, že by se to podařilo dříve než za nějakých deset let, ale je to naše naděje," říká Betsy Dresserová z Audubonova ústavu. "Kdoví jestli se nám jinak podaří uchovat divokou přírodu."
josef.tucek@mfdnes.cz
