V těchto mantinelech se mění jeho myšlení co hodinu.
Gottwald byl v podobné situaci. Zrádní ministři koaličních stran podali demisi. rezident jmenoval Gottwaldem navržené ministry nezrádné.
Z vlády koaliční vznikla intrikami vláda jedné strany bez ohledu na výsledky voleb.
Komunisté, kteří zdaleka neměli polovinu mandátů, získali náhle celou moc. Gottwald uměl zákoutí ústavy mazaně využít pro to, aby zničil demokracii.
Koaliční vláda záleží na kompromisech a dohodách mezi jejími účastníky. Gross ji nechce. Chce veškerou moc jen pro svou stranu, ačkoli nic takového mu volby nevynesly.
Podniká tvrdý gottwaldovský útok na ústavu a na demokracii. Využívá toho, že ne každý krok politických činitelů přesně popisuje ústava. Takový zákonodárce na světě asi není, který by předvídal dnešní politické skoky.
Gross si osobuje moc, která mu nenáleží. Odjakživa byl mistr zákulisních triků, dnes k nim chce přiřadit věc tak vážnou, jako je vláda republiky. A ještě se u toho tváří, že je pro národ potřebný a nutný, že se snad kvůli nám obětuje.
Je však především škodlivý: dovedl zemi k nejhlubší politické krizi. Za odměnu žádá: Nechte mě dál vládnout, ať už nekoaličně proevropsky či menšinově s komunisty.
Moc dostala vláda koaliční. Když koalice zanikla, nemůže si Gross s přáteli moc ponechat. Může nám do hlavy hučet úvahy o vlastní nepostradatelnosti, poslední zbytky smyslu pro demokracii nám z hlavy nevymluví: když chceš znovu moc, udělej si novou koalici a běž před parlament.
Každý jiný postup při získání moci je důvodem k odstranění Grosse všemi prostředky, které svobodní občané mají.
Prezident Havel často varoval před vládou sekretariátů, politických pletichářů a jiného politického plevele.
Teď to máme před očima: skupina ctižádostivců, které se rozpadla demokratická mocenská základna, se chce u moci udržet nepřípustnými prostředky a svou novou mocenskou základnu pro její smradlavost před zraky voličů zamaskovat omšelými frázemi.
