Zatímco v Česku konfederační vlajka zdobí každou druhou trampskou osadu, ve Spojených státech je dodnes velmi kontroverzní. Jižní Karolína je poslední americký stát, který ještě umístění vlajky symbolizující otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861 - 65 na veřejných budovách toleruje.
Konfederační prapor se objevil na několika fotografiích Dylanna Roofa, který byl obviněn ze středeční vraždy devíti černochů v charlestonském kostele.
V sobotu večer se v Charlestonu shromáždil velký dav lidí, kteří proti konfederační vlajce protestovali. Stovky, možná tisíce lidí podle místní policie provolávaly hesla označující prapor za symbol nenávisti, nikoli historického dědictví.
Sundejte tu vlajku!
Diskusi o vlajce mezi republikány rozpoutal někdejší neúspěšný konkurent Baracka Obamy v boji o Bílý dům Mitt Romney. „Odstraňte ji a uctíte památku charlestonských obětí,“ napsal Romney na Twitteru.
Podle agentury AP odstartoval Romney citlivou debatu o problému, který dodnes Američany rozděluje, a přinutil republikánské kandidáty, aby se k němu vyslovili. Mnozí považují vlajku za symbol rasové diskriminace, ale voliči ze států jihu USA ji označují za součást svého historického dědictví.
K odstranění vlajky vyzval už prezident Barack Obama a demokratičtí politici jsou v tomto tématu jednotnější. Jejich republikánská konkurence však nemá na otázku tak jasný názor. Výjimkou je kromě Romneyho jeden z favoritů primárek Bush. „Na Floridě jsme prapor přenesli z Kapitolu do muzea, kam patří,“ řekl agentuře AP.
Republikáni odpovídají vyhýbavě
Například někdejší guvernér Arkansasu Mike Huckabee se k odstranění vlajky vyjádřil vyhýbavě. „Pokud si vláda Jižní Karolíny přeje vypořádat se s tímto tématem ve svém státě, je to v pořádku,“ řekl televizi NBC s tím, že konfederační vlajka podle něho není předvolebním tématem.
Útok v CharlestonuMASAKR: Útočník zastřelil devět lidí HRDINKA: Žena hrála mrtvou, tělem chránila vnučku PIETA: Slzy i zpěv gospelů |
Přímou odpověď odmítl dát i bývalý pensylvánský senátor Rick Santorum: sám prý z Jižní Karolíny nepochází a tak o tom nemá co rozhodovat. „Nemyslím si, že by federální vláda či kandidáti měli činit rozhodnutí ve všem a mít názor na všechno,“ řekl televizi ABC politik, který byl v neděli mezi návštěvníky mše za oběti střelby v charlestonském kostele.
Jeden z republikánských politických stratégů Bruce Haynes míní, že tyto vyhýbavé odpovědi jasně ukazují potíže, které provázějí snahu republikánů najít nové příznivce v řadách menšin a zároveň si neznepřátelit bílé konzervativce. „Rasová politika je nejcitlivějším bodem Republikánské strany. Všichni republikáni chtějí větší sousto černých hlasů,“ uvedl pro The New York Times Haynes.
Vlajka Konfederace vlála do roku 2000 na kopuli charlestonského Kongresu, pak ale byla s ohledem na kompromis mezi stoupenci a odpůrci z budovy odstraněna. V areálu ale zůstala: je umístěna na hrobu jižanských obětí občanské války.
