Taylor je od norimberského procesu první bývalou hlavou státu odsouzenou před mezinárodním tribunálem. Naposledy si verdikt vyslechl Karl Dönitz, německý námořní důstojník, který byl krátce po sebevraždě Adolfa Hitlera říšským prezidentem. U norimberského procesu dostal deset let.
Pro Taylora žádala obžaloba 80 let vězení. Jeho obhájci naopak chtěli, aby mu soud uložil trest, který by mu poskytl nějakou naději na propuštění před tím, než zemře. Osmdesát let nakonec soud shledal přehnaným, protože Taylor podle něj "pouze" napomáhal k válečným zločinům, nepodílel se prý na nich přímo.
Válka v Sieře LeoneZačala v březnu 1991 útoky povstalců z NPFL vedené Charlesem Taylorem a útoky povstalců z Jednotné revoluční fronty (RUF) ve snaze svrhnout režim prezidenta Josepha Momoha. Povstalci z RUF ovládli velká území na východě a jihu země bohaté na diamanty. Prezident Momoh byl svržen při vojenském převratu v roce 1992. Konflikt ale skončil až s mírovou dohodou a vítězstvím vládních sil v roce 2002. Během války zemřely desetitisíce lidí, odhady se pohybují od 50 tisíc až do 120 tisíc.   Zvláštní tribunál pro Sierru Leone vznikl na základě dohody mezi OSN a sierraleonskou vládou v roce 2002 a sídlí ve sierraleonské metropoli Freetownu. Tresty od 15 do 52 let vězení vynesl nad osmi lidmi odsouzenými za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Proces s Taylorem se z bezpečnostních důvodů koná v Haagu. Zdroj: ČTK |
Na druhou stranu ale označil exdiktátora jako výjimečný případ oproti ostatním odsouzeným u Zvláštního tribunálu pro Sierru Leone. "Speciální statut pana Taylora coby hlavy státu ho staví do jiné kategorie," prohlásil předsedající soudce Richard Lussick. Tribunál také nevěří, že existuje šance na nápravu válečného zločince, který během procesu neprojevil skutečnou lítost, ani se za zločiny neomluvil.
Na svobodu už zřejmě nevyjde
Nad liberijským exprezidentem proto vynesl padesátiletý trest. Čtyřiašedesátiletý Taylor tak už na svobodu pravděpodobně nikdy nevyjde.
Taylor si svůj trest odpyká v britském vězení. Jeho obhájci se nicméně hodlají proti verdiktu odvolat, což bude zřejmě znamenat, že v haagské věznici stráví ještě přinejmenším několik měsíců, podotkla agentura AP.
Bývalý africký diktátor, kterému někdy jeho odpůrci přezdívají Strýček Charlie nebo Řezník z Monrovie, stál v čele Libérie v letech 1997-2003. Během občanské války v sousední Sieře Leone v letech 1991 až 2002 podporoval temní povstalce z Jednotné revoluční fronty (RUF) výměnou za diamanty, z nichž pak měl financovat válku v Libérii.
Uřezané ruce, rozřezané ženy... výsledek řádění povstalců
Jeho jednotky navíc bojovaly po boku RUF, které se během konfliktu dopustily nesčetného množství zvěrstev. Samotný Taylor během války na území sousední země nevkročil, jeho muži ale mrzačili obyvatele, znásilňovali ženy a dopouštěli se kanibalismu. Lidem řezali končetiny a rozřezávali těhotné ženy, aby rozhodli sázky o tom, jaké pohlaví mají jejich nenarozené dětí, popsal soudce.
Galerie vůdců s krví na rukouAneb přehled válečných zločinců |
Válka v Sieře Leone si vyžádala desetitisíce mrtvých. Taylor vinu vždy popíral, nedávno obvinil tribunál z kupování svědků a označil se za oběť politické intriky Západu zinscenované Spojenými státy.
Charlese Taylora vynesla k moci první občanská válka v Libérii, která stála život 150 tisíc lidí. Skončila vítězstvím jeho povstalecké Národní vlastenecké fronty Libérie (NPFL). Taylor se usadil v prezidentském paláci v roce 1997, o dva roky později ale vypukl druhý občanský konflikt, který ho v roce 2003 smetl.
Zvítězili v něm opět povstalci a Taylor uprchl do exilu v Nigérii, kde ho o tři roky později zatknul Interpol kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti v Sieře Leone, kterých se Taylorovi muži dopouštěli právě během první liberijské občanské války a také během jeho prezidentování.
