Hasiči a záchranáři hledají v troskách Světového obchodního centra oběti

Hasiči a záchranáři hledají v troskách Světového obchodního centra oběti | foto: AP

Charity vybraly po teroru z 11. září stamiliony, mnohé však selhaly

  • 4
Američané věnovali po teroristických útocích z 11. září 2001 stovkám charit, které sloužily obětem a jejich rodinám, 1,5 miliardy dolarů. O deset let později agentura AP zjistila, že mnohé z neziskových organizací zoufale selhaly.

Mezi 325 charitami byly podle AP takové, které utratily vysoké sumy samy na sebe, ale také organizace, které nejsou vůbec schopné vyúčtovat peníze, jež dostaly. Přesto mnohé z nich peníze i 10 let po teroristických útocích dále sbírají.

Jedna charita nasbírala více než 700 tisíc dolarů na obrovskou vzpomínkovou pokrývku, ale žádná neexistuje. Jiná získala více než čtyři miliony dolarů na pomoc obětem, ale není schopná vykázat, na co všechno peníze vynaložila.

Třetí pomáhá při prodeji vlajky 11. září ziskové firmě svého zakladatele. Pak tu existují jiné charity, které jsou schopné vykázat každé získané penny - až na to, že všechny peníze šly na samotné získávání příspěvků a ne na zamýšlené mise.

Pochybné výdaje a nejisté záměry

Většina z prověřovaných charit dodržovala pravidla, vyúčtovávala výdaje a ukončila činnost poté, co dosáhla zamýšleného cíle. Byly mezi nimi charity pomáhající nemocným a umírajícím záchranářům z první vlny, rodinám mrtvých i těm, kteří přežili.

Prakticky v každé kategorii neziskových organizací 11. září analýza AP zaměřená na daňové dokumenty a další oficiální záznamy odhalila schémata zamořená pochybnými obchody, podivnými výdaji a nejistými záměry.

Mnohé z těch, které stále sbírají peníze, jsou malé a založili je lidé bez předchozích zkušeností s vedením neziskové organizace. Arizonská charita, která získala 713 tisíc dolarů na upomínkovou pokrývku, slibovala, že její "deka 11. září" bude tak velká, že by pokryla 25 fotbalových hřišť.

Zatím ale má jen několik set vyzdobených dílů uložených v bednách ve skladišti. Třetina získaných peněz skončila u zakladatele charity a jeho příbuzných, jak vyplynulo z daňových záznamů a rozhovorů. Získané údaje ukazují, že zakladatel Kevin Held mimo jiné utratil od roku 2004 více než 170 tisíc dolarů na cestování.

Jen zřídka přitom vyrážel na cesty bez svých dvou psů - aljašských malamutů, z nichž jeden váží 54 kilogramů a druhý 90 kilogramů. Za bankovní poplatky od roku 2005 vykázal 36 691 dolarů a 10 460 dolarů je v roce 2009 vykázáno s popisem "drobnosti".

Měli postavit zahradu, která ale nikdy nevznikla

Předseda správní rady, čtyřiaosmdesátiletý římskokatolický kněz, prohlásil, že ani nevěděl, že je předsedou a že si myslel, že se podařilo získat jen malé částky peněz. Nevěděl prý o tom, že si zakladatel charity vyplácel týdně 200 dolarů za užívání auta a nájem, ani o 45 tisících dolarů nenahlášené půjčky.

Held připustil, že měl s vedením financí charity problémy, ale tvrdí, že z ní nežil ani netěžil. "Pokud jsem udělal chybu, udělal jsem chybu. Jestli jsem ji udělal, ukřižujte mě. Nikdy jsem netvrdil, že jsem v tomhle profík," řekl agentuře AP.

Existuje charita pro Zahradu odpuštění 11. září na místě Světového obchodního střediska, ale žádná Zahrada odpuštění tu není. Reverend Lyndon Harris, který neziskovou organizaci v roce 2005 založil, strávil první měsíce po teroristických útocích na Ground Zero, pomáhal obětem, příbuzným i záchranářům z první vlny.

Charitu podle svých slov založil, aby naplnil "náš svatý slib" vybudovat zahradu. Daňové výpisy ukazují, že charita získala 200 tisíc dolarů, a že si episkopální kněz vyplatil 126 530 dolarů platu a dalších 3 562 dolarů použil na obědy či večeře v letech 2005 až 2007.

Harris nicméně považuje práci vlastní charity za úspěch, i když žádná zahrada na místě útoků nevznikla. "Pohlížím na svou misi jako na učení toho, že je třeba odpouštět," prohlásil.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video