Před dvanácti lety jste stál u zubařského křesla na středisku v Postřelmově. Dnes vás najímají firmy před privatizací podniků a dostáváte špičkové honoráře. Jak jste této změny dosáhl?
Byla to osudová změna, kdy jsem se místo v ordinaci objevil v politice. V listopadu 1989 jsem byl na náměstí, promluvil k lidem, jako nepsaný šéf místního Občanského fóra jsem se stal poslancem Federálního shromáždění...
Znamená to, že to bezprostředně souvisí s vaším přestupem do politiky?
Má to samozřejmě nějaký vývoj. To není rozhodnutí, kdy si člověk sedne a řekne si: Teď budu dělat to a to. Ve Federálním shromáždění jsem zjistil, že není zrovna mým životním cílem stát se politikem, který bude poslancovat. To nebylo prostředí a práce, které by mě bavily. Přemýšlel jsem, co dál. Zvláště když utekla dvě tři léta a vracet se zpátky do ordinace je dosti obtížné. Nechal jsem si k medicíně otevřená zadní vrátka aspoň tím, že jsem se s kamarády pustil do privatizace místní porodnice a gynekologie.
Kdy jste se rozhodl stát se poradcem?
Ono to pak bylo velice logické. Něčím se člověk živit musí, tak jsem zúročil, co jsem měl v hlavě, co jsem přečetl, koho jsem znal, což v tomto státě, který je v podstatě velkou vesnicí, nebyl problém. Na každého jsem měl telefon, nebo aspoň na jeho sekretářku. Navíc devadesát procent věcí se odehrává v Praze. Spousta politiků, i ve světě, odchází do poradenské branže.
Kdy a komu jste poprvé radil?
Myslím, že to byl roční kontrakt na takovou analyticko-syntetickou studii k rozvoji jedné firmy, která podnikala v cestovním ruchu v regionu, kam potřebovala přitáhnout více peněz, více lidí, návštěvníků. O mně bylo známo, že jsem spolumajitelem porodnice, tak se taky na mě obracely různé skupiny, které chtěly privatizovat zdravotnictví, ordinace. Sám si fandím, že mám takovou tu analyticko-syntetickou schopnost říct: Je potřeba udělat to a to, tady vidím zádrhele, tohle je možné, na tohle se vykašlete...
Vy jste však při tom - i když s několikaletou přestávkou - působil v nejužším vedení ODS. Proč? Říkal jste přece, že práce v parlamentu vás nebavila, takže zákony jste měnit nechtěl.
Na to je strašně jednoduchá odpověď. Já jsem se znovu ucházel o funkci místopředsedy ODS a stal se jím v prosinci 1996. To bylo v době, kdy už se ODS vyloženě štěpila, pak po určité době vypuklo Sarajevo, byly tam znaky názorového proudu; a ten velmi silně atakoval Václava Klause. Já jsem byl vnitřně přesvědčen, že to je špatně. Jako ten zakládající otec ODS, který to dítko sleduje, jsem chtěl podpořit Václava Klause. Měl jsem pocit, že je nutné ho silně chránit zezadu. To byl důvod, proč jsem do politiky znovu vstoupil.
A jakou roli hrálo v tom, že jste setrval ve vedení ODS, podnikání?
Vůbec žádnou.
Musel jste být přece pro klienty atraktivní poradce díky svým vazbám na různé politiky?
Upřímně řečeno, moje ekonomické výsledky se v letech, kdy jsem nebyl místopředsedou Občanské demokratické strany a kdy jsem jím byl, nikterak neliší.
Takže to ne.
Už dříve jste říkal, že nepovažujete za nic divného, když politik podniká. Dokonce jste jednou prohlásil, že byste klidně byl ministrem zdravotnictví a podnikal u toho. To myslíte vážně?
To víte, že bych si to dovedl představit. Takových příkladů znám mnoho. Berlusconi je dokonce podnikatel, který je ministerským předsedou.
A to je model, který byste tady chtěl uplatnit?
Nevím, proč by to tady nemohlo být. To není jenom Berlusconi, je spousta dalších lidí, kteří jsou podnikatelé a zároveň jsou předsedové strany.
Vy tedy neuznáváte argument, že dostane-li se politik do střetu zájmů svého a veřejného, je ohrožena jeho důvěryhodnost? A jak byste chtěl zabránit tomu, aby politik-podnikatel zneužíval ve svém podnikání informací, k nimž se na rozdíl od ostatních dostane díky své politické funkci?
To je jednoduché. V okamžiku, kdy se stane politikem, tak není výkonným činitelem firem, které vlastní, ale je pouze majitelem. Když jsem seděl deset měsíců na ministerstvu zdravotnictví jako tajemník ministra, také jsem svou firmu předal člověku, který ji za mě tu dobu vedl.
To je něco jiného než to, co jste říkal předtím - být ministrem a zároveň podnikat.
Teď jsem vám řekl, co tím myslím. Ale to je pořád otázka být veřejným činitelem a podnikat, nikoliv být v politice a podnikat. To je velký rozdíl. Já jako místopředseda Občanské demokratické strany, který nebyl v žádné ústavní funkci, nebyl veřejným činitelem.
Ale kvůli svému působení ve vedení ODS jste měl přístup k exkluzivním informacím.
Vždyť to není pravda. Řekněte mi jednu jedinou informaci.
Už jenom z opoziční smlouvy s ČSSD, respektive z tolerančního patentu vyplývá, že na ně má ODS nárok.
Ubezpečuju vás, že za celou tu dobu, co jsem seděl ve vedení ODS, jsem nikdy neslyšel nějakou jinou informaci, než kterou můžete vyslechnout v kuloárech parlamentu nebo kdekoliv jinde.
V tolerančním patentu je napsáno, že ODS má nárok na přednostní informace od vlády.
Je otázka: Je to napsáno, a je tomu skutečně tak?
Vy jste to jako místopředseda podepsal a teď vysvětlujete, že to tak nebylo?
Znovu říkám: Za celou tu dobu, co jsem seděl ve vedení ODS, jsem nikdy nedostal žádnou informaci, kterou by zároveň neměla veřejnost. Neměl jsem informaci, která by mohla být použitelná v obchodě. Neznamená to, že jsem neměl informaci, že byl Miloš Zeman při posledním jednání hodně namazaný, což se třeba veřejnost nedozvěděla. Ale nevím, nakolik by tohle bylo použitelné v obchodě. Vládní materiály, nějaké předem plánované akce, nic takového nebylo.
To, že jste se dopustil střetu zájmů, netvrdíme jenom my. Řekla to i řada vašich kolegů včetně Václava Klause.
Ale já chápu, že to říkají. Nemohou se mě zastávat, protože samozřejmě vědí, že ve veřejnosti nebude populární, co se o mém případu bude psát.
Chcete říct, že jsou to pokrytci, kteří říkají něco jiného, než si myslí?
To není pokrytectví. I kdyby se mě někdo chtěl zastat, tak ví, že to nemůže udělat.
A oni vám řekli, že jim vaše angažmá při prodeji spořitelny nevadí, ale že budou říkat, že jim to vadí?
Osmdesát procent reakcí, které jsem dostal, byly takové, že mi fandily.
To byly reakce z vedení ODS?
Do toho zahrnuji všechny reakce, které jsem měl. Bylo tam hodně lidí z ODS, hodně vysoko postavených.
A Václav Klaus?
Nebudu odpovídat jmenovitě.
 |
