Stát vydal Martě Chadimové dům na Loretánském náměstí v roce 1992. Potom ale byla obviněna z podvodu a soudy jí zakázaly s nemovitostí disponovat. Chadimová byla podezřelá z toho, že padělala listiny, podle nichž měla na dům nárok.
V roce 1995 tehdejší prezident Václav Havel udělil Chadimové milost. Nejprve ji odmítla, v roce 2003 už ale milost přijala. Spor o dům ještě neskončil. - více zde
Chadimová podala ve Štrasburku několikabodovou stížnost na ČR, z níž část týkající se údajně nespravedlnosti řízení u domácích soudů evropský tribunál nepřijal kvůli tomu, že je předčasná. Ve zbývajících bodech jí dal vesměs za pravdu.
Soud dospěl k závěru, že se řízení u českých soudů příliš protahovalo a s ním i období, po něž nemohla Chadimová disponovat se svým majetkem.
Podle rozsudku také nebylo respektováno rozhodnutí českého ústavního soudu zničit všechny záznamy jejích rozhovorů s obhájcem.
"Některé kazety s telefonickými hovory se totiž ztratily, a proto nemohlo dojít k jejich zničení jak vyžadoval nález Ústavního soudu," vysvětlil mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun.
Chadimová požaduje po státu 86,3 milionu korun jako kompenzaci údajné hmotné újmy, 10 milionů za morální újmu a 51 tisíc na soudní výdaje.
Soud uvedl, že na základě předložených dokumentů zatím není možno rozhodnout o spravedlivém zadostiučinění. Vyzval proto obě strany, aby mu poskytly další podklady, nebo se na náhradě hmotné škody, morální újmy a nákladů řízení dohodly
Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy a jeho výroky jsou pro členské státy závazné.
