Nepřekvapí tedy další nápad z dílny vládních alchymistů spojit distributory elektřiny se společností ČEZ, který zavání na hony tunelem pro odčerpání finančních prostředků ze společnosti kryt ušlechtilou snahou odkoupit přenosovou soustavu pro zavedení tržního prostředí v energetice.
Privatizace v Grégrovské podobě byla předem odsouzena k nezdaru. Jen bláhovec by se mohl domnívat, že budoucímu kupci místo využívání tržních cen může diktovat kvóty na odběr uhlí od určitých společností po dlouhou dobu. Prodej po částech v předchozích letech za tehdejší ceny by přinesl daleko větší výnos a již se mohl dávno uskutečnit. Nápady pana ministra jdou dále, až za horizont reálných možností. Již jednou zájemci o energetiku odmítli kupovat společnost jako monopolistický celek, nicméně se vzrůstajícím věkem se pan ministr opět jako tvrdohlavý býček rozebíhá proti zdi, tentokrát mají zaplatit jeho privatizační neúspěch akcionáři ČEZu místo zahraničního kupce.
Je pravdou, že za vyčlenění přenosové soustavy by ČEZ obdržel zhruba dvacet miliard korun, ale výdej v podobě téměř 50 miliard Kč za distribuční společnosti by vysoce převážil příjem. ČEZ by zaplacení ceny musel řešit půjčkou, jejíž úroky by značně prodražily celou transakci. O to více jsou zarážející zprávy o prodeji nikoli majoritního podílu ve Středočeské energetice-57,80%, Západočeské energetice-51,24%,Severomoravské energetice 51%, Severočeské energetice- 50,3% a Východočeské energetice- 50,01%, ale o prodeji vesměs minoritních podílů Západočeské energetice 48,28%, Severomoravské energetice 48,66%, Severočeské energetice- 48,05%, Východočeské energetice- 49,62%, pouze ve Středočeské energetice jde o 58,29% dle HN ze dne 13.3.2002.
Zakládá-li se tato informace na pravdě, pak se jedná o neseriózní návrh pro společnost ČEZ , tentokrát ve prospěch státu, který si ponechá důležité minoritní podíly ve většině distribučních společností s možností pozdějšího lukrativního prodeje za vysokou cenu, protože budou jazýčkem na vahách v boji o majoritu. Nechá si vlastně za podíly v distribučních firmách zaplatit dvakrát.
Pokud podíly odkoupí později ČEZ, dojde opět k zadlužení akcionářů. V případě možnosti nákupu těchto podílů jinými subjekty nebude myšlenka o korupci současných stratégů příliš vzdálená reálnému myšlení. Padající cena akcií reálně vyjadřuje obavy investorů. Nezbývá tedy nic jiného, než věřit , že žaloby minoritních akcionářů ČEZu a akcionářů distribučních společností zpozdí podobnou fůzi a přítrž nefér snahám udělá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nebo nemilosrdný volič, který ukončí megalomanské myšlení některých členů vlády a vrátí je do reality pragmaticky myslícího občana.
Privatizace v Grégrovské podobě byla předem odsouzena k nezdaru. Jen bláhovec by se mohl domnívat, že budoucímu kupci místo využívání tržních cen může diktovat kvóty na odběr uhlí od určitých společností po dlouhou dobu. Prodej po částech v předchozích letech za tehdejší ceny by přinesl daleko větší výnos a již se mohl dávno uskutečnit. Nápady pana ministra jdou dále, až za horizont reálných možností. Již jednou zájemci o energetiku odmítli kupovat společnost jako monopolistický celek, nicméně se vzrůstajícím věkem se pan ministr opět jako tvrdohlavý býček rozebíhá proti zdi, tentokrát mají zaplatit jeho privatizační neúspěch akcionáři ČEZu místo zahraničního kupce.
Je pravdou, že za vyčlenění přenosové soustavy by ČEZ obdržel zhruba dvacet miliard korun, ale výdej v podobě téměř 50 miliard Kč za distribuční společnosti by vysoce převážil příjem. ČEZ by zaplacení ceny musel řešit půjčkou, jejíž úroky by značně prodražily celou transakci. O to více jsou zarážející zprávy o prodeji nikoli majoritního podílu ve Středočeské energetice-57,80%, Západočeské energetice-51,24%,Severomoravské energetice 51%, Severočeské energetice- 50,3% a Východočeské energetice- 50,01%, ale o prodeji vesměs minoritních podílů Západočeské energetice 48,28%, Severomoravské energetice 48,66%, Severočeské energetice- 48,05%, Východočeské energetice- 49,62%, pouze ve Středočeské energetice jde o 58,29% dle HN ze dne 13.3.2002.
Zakládá-li se tato informace na pravdě, pak se jedná o neseriózní návrh pro společnost ČEZ , tentokrát ve prospěch státu, který si ponechá důležité minoritní podíly ve většině distribučních společností s možností pozdějšího lukrativního prodeje za vysokou cenu, protože budou jazýčkem na vahách v boji o majoritu. Nechá si vlastně za podíly v distribučních firmách zaplatit dvakrát.
Pokud podíly odkoupí později ČEZ, dojde opět k zadlužení akcionářů. V případě možnosti nákupu těchto podílů jinými subjekty nebude myšlenka o korupci současných stratégů příliš vzdálená reálnému myšlení. Padající cena akcií reálně vyjadřuje obavy investorů. Nezbývá tedy nic jiného, než věřit , že žaloby minoritních akcionářů ČEZu a akcionářů distribučních společností zpozdí podobnou fůzi a přítrž nefér snahám udělá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nebo nemilosrdný volič, který ukončí megalomanské myšlení některých členů vlády a vrátí je do reality pragmaticky myslícího občana.
