Členové asociace mají obavy, že pokud oprava slohových prací zůstane na školách, budou učitelé na své studenty příliš shovívaví. "Skončí tak jakýkoliv tlak na pořádnou výuku stylistiky a trend snižujících se vyjadřovacích schopností populace bude pokračovat," míní předseda asociace Jiří Kostečka. Loni přitom externí hodnotitelé čelili velké kritice, ministerstvo školství proto od letošního roku vrátilo opravování slohů do škol.
"Kritika byla přemrštěná, oprávněná byla ve velmi malém počtu případů. Máme v ruce práce, které jasně dokazují, že drtivá většina pětek, co jsme dávali, byla naprosto oprávněných, a že úroveň stylizačních dovedností a pravopisu středoškoláků je často katastrofální," tvrdí Kostečka, který loni vedl jeden z hodnotitelských týmů. Podle něj byla chyba, že se centrální hodnocení zavedlo příliš rychle z roku na rok a studenti ani jejich rodiče na něj nebyli připravení.
Učitelé také radí zachovat pouze jednu úroveň zkoušky. Zájemci by si však mohli udělat náročnější nadstavbovou část, například kvůli požadavkům budoucích zaměstnavatelů nebo vysokých škol. U slohovky by nadstavba představovala náročnější útvar, u ústní zkoušky by maturant musel prokázat více přečtených knih či znalost širšího kontextu.
Studenti by rovněž mohli požadovat pořízení zvukového záznamu ústní zkoušky. Nahrávku by pak využili třeba při případném přezkumu výsledku maturit, nebo dokonce až u soudu. "Já prosazoval, aby to bylo povinné, jako je to u mezinárodní maturity IB. Kolegové mě ale přesvědčili, že by to byla příliš velká revoluce. Věřím však, že kdyby se to osvědčilo, že by se to později prosadilo i celoplošně," míní Kostečka.
Místo známky by byla jen procenta
Návrh také počítá s tím, že by na maturitního vysvědčení místo známek psalo "prospěl" či "neprospěl" a k tomu by byl uvedený počet dosažených procent (k uznání jednotlivých částí zkoušky by bylo nutné získat kolem čtyřiceti procent).
Asociace navrhuje úpravy zavést až od roku 2018. A to zejména proto, aby žáci znali podobu maturit, která je čeká, ještě před nástupem na střední školu, a mohli se tak na zkoušku dostatečně připravovat. Do té doby by probíhalo přechodné období. "Mohlo by se využít třeba k tomu, že by slohy opravovaly a známkovaly školy, ale část prací by posílaly vyškoleným hodnotitelům, kteří by posoudili, zda je to dobře opravené," říká Kostečka, jenž učí na soukromém gymnáziu Open Gate v Babicích u Prahy.
Asociace, která zahájila činnost v březnu, zveřejnila návrhy na svých webových stránkách. Podle jejího předsedy by změny pomohly maturitě udržet prestiž. Zástupci sdružení je podrobněji představí 1. června v Hradci Králové na Maturitním fóru. "Poté je pošleme ministerstvu a uvidíme co se ujme a co ne," říká učitel.
Češtináři se stručně vyjadřují i k celkové podobě maturit. Podle nich by měl v příštích letech zůstat současný model dvou povinných předmětů (čeština a buď cizí jazyk, nebo matematika) a zhruba od roku 2026 přidat třetí (čeština, matematika a cizí jazyk). U matematiky navrhují stejně jako v češtině nabízet nadstavbovou zkoušku, u cizího jazyka kvůli souměřitelnosti se zahraničím dvě úrovně obtížnosti.
Experti navrhli maturovat z češtiny, angličtiny a matematiky
Středoškoláky i jejich učitele časté změny systému zatěžují. Státní maturity se po letech příprav spustily v roce 2011, v původní podobě ale vydržely jen dva roky (něco se navíc měnilo hned po roce). Kvůli loňským potížím ministerstvo prosadilo řadu úprav. Jak bylo řečeno, sloh opět opravují přímo učitelé maturantů. Na výběr už také nejsou dvě úrovně obtížnosti zkoušek, ale zůstala jen ta lehčí.
I současný stav je ale jen provizorní - jisté je, že zůstane i příští rok, pak se pravděpodobně opět změní. Úřad ministra Petra Fialy chtěl totiž loni zejména utlumit vášně a získat čas na přípravu dlouhodobější koncepce. Tu nedávno dokončil čtrnáctičlenný expertní tým, v kterém působí představitelé škol, státních institucí či politici.
"Pracovní skupina navrhla tři povinné předměty a to češtinu, angličtinu a matematiku. Ministerstvo k tomuto zpracovalo studii proveditelnosti, vážně se návrhem bude zabývat a zaujme k němu postoj," řekl iDNES.cz Patrik Kubas z tiskového odboru resortu.
Zatím není jasné, kdy ministerstvo o změnách rozhodne. "Nejprve bude nutné letošní ročník vyhodnotit a zanalyzovat, pak bude možné přijímat změny pro další období. Důležitý je požadavek, aby byla maturita pro žáky předvídatelná," uvádí Kubas s tím, že ať budou změny jakékoliv, chce je resort dostatečně probrat se zástupci škol a dalšími odborníky. Češtináři doporučují rozhodnout o podobě maturit nejpozději letos na podzim, aby bylo dost času se na novinky připravit.
K návrhům středoškolských češtinářů se připojila také Asociace metodiků, která se snaží zlepšovat výuku cizích jazyků. Podle ní je jí potřeba, aby studenti měli u zkoušky z cizích jazyků opět na výběr lehčí a těžší verzi. Současná jedna úroveň pro všechny je příliš snadná pro gymnazisty, kteří ztrácejí motivaci k odpovídající přípravě, a nemá vypovídací hodnotu pro vysoké školy, míní metodici.
Jarní maturity probíhají v těchto dnech. Studenti píší didaktické testy a slohové práce od 2. do 14. května, ústní zkoušky následují od 16. května do 10. června Mnozí maturanti si stěžují, že testy z češtiny jsou příliš obtížné, výsledky dostanou od Cermatu příští týden (více čtěte zde).
