Možná se už někdo ptal, tak se omlouvám. Ale není mi jasné proč jsou pražané s malým p a Brňané s velkým B. Já v tom nevidím rozdíl. A zrovna zde, v příspěvku se mi malí pražané podtrhují a velcí Pražané nikoli. Proto žádám o vysvětlení. Děkuji. (pražané jsou ve větě o husitech a táboritech).

Já bych řekl, že sem dali nevhodný příklad bez náležitého vysvětlení. Pokud máte na mysli obyvatele Prahy, určitě piště Pražané (případně Pražáci).

Malé p by Vám asi lépe vysvětlil někdo znalý historie. Chápu to tak (a možná se mýlím), že pražané, táborité či orebité byli různé skupiny husitů. Tady se zřejmě myslí různé názorové a politické proudy té doby. Pražané v tomto smyslu nutně nemusejí být obyvatelé Prahy, ale prostě lidé, kteří se hlásili k politické skupině, která vznikla v Praze.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_svaz

Když to tedy shrnu, pokud se zrovna nebudete zabývat husitskou revolucí, tak to neřešte a ve slově Pražané pište vždy velké P.

Velká písmena představují po všech změnách a úpravách v průběhu času docela slušný guláš.

Omezil bych případné výjimky na únosný počet obecně nejznámější, které se může naučit dítě na ZŠ, a zbytek bych podřídil jasným a obecným pravidlům. Lidé si zvyknou a bude v tom aspoň jasno.

Poslední úprava pravopisu proběhla před 25 lety – názvy typu ulice U Křižovatky. To je taky asi jediná výjimka, která se mi vybavuje.

Guláš ve velkých písmenech nespočívá v tom, že pravidla jsou složitá. Vůbec nejsou. Problém je v rozlišení toho, co a co není vlastní jméno. To je často těžké. Obvykle to vyžaduje znalost mimojazykových skutečností. Na to žádné jednoduché pravidlo nevymyslíte.

"Značky aut se píší jak s malým počátečním písmenem"

Značky? To myslíte jako pojmenování modelů aut, nebo ty značky, co jsu na autě?

Napsali to tak, že by to jeden nepochopil. Značka auta je s velkým písmenem: Škoda. Ale: Máme doma starou škodovku.

Pro mě další důkaz, že čeština potřebuje důkladnou revizi pravopisu, protože stávající pravidla jsou nepřehledná, se spoustou výjimek a zbytečně složitá.

Nesouhlasím s Vámi. Český pravopis je na rozdíl od gramatiky poměrně jednoduchý.

Gramatiku nezjednodušíte. Máme složité skloňování a časování se spoustou vzorů a výjimek. Pro cizince to musí být šílená noční můra, ale tak se prostě mluví. Rozhodnout, že od zítřka povinně rušíme 7 pádů a budeme to mít jednodušší, nelze.

Na pravopisu toho moc ke zjednodušení není. Jeho pravidla jsou většinou velmi logická. U interpunkce a velkých písmen naprosto jednoznačně. (Ano, to si troufám tvrdit.)

Jediné, čím by se dal český pravopis užitečně zjednodušit, by mohlo být zrušení historických prvků, které nazývám národními kulturními památkami: i/y, ě, ů. Ale zkuste to prosadit. Na tohle rodinné stříbro si národ jen tak sáhnout nenechá.

Kvízová otázka pro autory tohoto článku. Najděte pravopisnou chybu:

král Kaše (Rudolf Habsburský, 1306 - 1307)

Nojo, měl jsem tam chybu, s těmi léty Páně. Prostě se ve mě všecko příčí, abych uznával ty jejich náboženský svátosti, tak jsem si řekl, že je to ustálené spojení, které původní význam už ztratilo, třeba jako "Na silvestra se pouští petardy."

*ve mně

Psát "ulice Mezi Keři" je blbost. Tečka.

Myslím si to taky, ale když už je to pravidlem, tak ho při psaní ctím. Prý touto změnou v roce 1993 sledovali zjednodušení, aby nebylo potřeba znát místní poměry. Fajn, akorát tím ale vytvořili poněkud nesystémovou výjimku, které jde proti ostatním zásadám psaní velkých písmen v češtině.

A sranda je, že v Praze, a možná i někde jinde, se oficiální názvy ulic stále řídí pravidlem, které jsme se kdysi učili ve škole, ale dneska už neplatí.

Ano, ale není to ani náhodou tento případ.

Od te doby, co se zmenilo psani nazvu ulic, je psani velkych pismen ponekud podivne.

Bylo podivné vždycky, ale takhle podivnost je extrémní. Zajímavé je, že akademická pravidla pravopisu připouštějí v odborném stylu původní pravopis, ale tihleti popularizátoři to většinou sabotují a zakazují.

Jazykový ústav by si měl sypat popel na hlavu, pokud není schopen zjednodušit psaní velkých písmen.Takový bordel, nad nímž hlava stojí nejednomu korektorovi, aby pohledal! Věčné disputace, jak co psát, jsou únavné, zbytečné a čas beroucí.

Základní principy aspoň nějakou logiku mají. Problém je v tom, že tihleti poradci a jazykoví vychovatelé většinou sami nejsou logického myšlení schopni, neznají reálie a proto občas radí nebo dokonce vyžadují nesmysly. Svého času prý třeba poradna tvrdila, že "pražská integrovaná doprava" se má psát s malým "p", ačkoliv v té době už to naprosto jednoznačně mělo povahu vlastního jména. Jenže milánci do příručky zapomněli napsat, že mohou existovat i vlastní jména systémů, a do žádné jiné škatulky vlastních jmen se jim to nevešlo.