Čeští vojáci se převléknou do „digitálních“ maskáčů až za pět let

Zatímco řada armád včetně nejbližšího Slovenska už postupně převléká své vojáky do moderních polních uniforem s "digitálním" vzorem, české vojáky čeká výměna šatníku zřejmě až za pět let.

Mezi průkopníky s využitím digitálních potisků na uniformách patří kanadská armáda. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Česká armáda už pracuje na prototypu nového polního stejnokroje, který by mohl být hotov v roce 2012. Jakou budou mít nové maskovací potisky pro uniformy podobu, zatím není jasné. Nicméně se počítá s tím, že by i čeští vojáci v budoucnu mohli používat takzvaný digitální potisk, na který už přešla řada armád.

Jeho smyslem je postavu vojáka v prostředí rozptýlit oproti pozadí, zjednodušeně řečeno oklamat oko pozorovatele, případného útočníka. Zatímco dosud se pro používaly barevné skvrny, moderní maskování je založené na malých čtvercích, připomínající obrazové body (pixely) digitálních obrázků.

KANADA VERSUS USA

Poprvé byly takové vzory použity už koncem 70. let minulého století u amerických obrněných jednotek. Novinka se však tehdy ještě příliš neujala. Opravdový boom začal až o dvacet let později, kdy kanadská armáda hledala nový vzor pro polní stejnokroje svých
vojáků a vyvinula zcela nový digitální vzor CADPAT. Prakticky ve stejnou dobu přišla s vlastním digitálním potiskem nazvaným MARPAT i americká námořní pěchota. Později, v roce 2005, nechala armáda převléct do upraveného vzoru i pozemní síly. Výběr barev byl jiný než u námořní pěchoty a vznikla tak univerzální uniforma vhodná pro poušť i mírné pásmo s lesy.

Rozložení čtverečků a jejich barevnost jsou přesně vypočítány s využitím fraktálových matematických vzorců. Digitální vzor přitom nemá zajistit neviditelnost objektu, ale opticky rozbít známé tvary například a vyvolat nejistotu při jeho identifikaci.

Nové uniformy nejdříve v roce 2015

Samotné "převlečení" vojáků ale potrvá ještě roky. Podle ministerstva obrany je zavedení nových polních uniforem úzce spjato s projektem vojáka 21. století. "Se zavedením nového polního stejnokroje je uvažováno ve druhé fázi tohoto projektu, nejdříve v roce 2015," uvedla mluvčí ministerstva obrany Lucie Kubovičová. Ministerstvo proto nechalo zřídit zvláštní komisi, která se zabývá otázkami spojenými s vývojem, inovací a modernizací polní a speciální výstroje vojáků.

Podle náčelníka výstrojní služby Josefa Imricha nejde jen o vzor potisku ale také o vlastnosti materiálů pro uniformy. Při vývoji stejnokroje musejí vývojáři postupovat i na základě zkušenosti z Iráku či Afghánistánu zohlednit řadu věcí, například aby nebyl voják vidět infrakamerou nebo aby byl materiál co nejvíce odolný proti ohni. Cílem je také vyvinout co nejlehčí a co nejodolnější materiály pro neprůstřelné vesty.

"Je potřeba také připomenout, že v současné době působí v rámci NATO tři pracovní skupiny, z jejichž výsledků a závěrů se bude určitě vycházet," řekl Imrich pro armádní magazín A-report.

V hlavní roli výkonné počítače

Příprava potisku polních uniforem (maskáčů) je v současnosti úzce spjata s využitím nejmodernějších technologií. Nový vzor většinou vzniká tak, že se do počítače vloží satelitní a letecké snímky krajiny, kde vojáci působí, a stroj náročnými operacemi vygeneruje odpovídající barevné složení.

Důležitou roli hraje přitom nejen vzor, ale i barvy. Aź doposud se používalo šest barev, bojové zkušenosti z Afghánistánu a Iráku z posledních let ale ukázaly, že například u pouštních vzorů jsou vhodné jen tři barvy. Velikost barevných skvrn na uniformách se pak přizpůsobuje tak, aby měly největší maskovací účinek na vzdálenost zhruba sto až dvě stě metrů.

Takzvané digitální vzory v současnosti používá celá řada armád po celém světě, včetně například Ruska, Austrálie, Itálie ale také sousedního Slovenska. Slováci zatím nepřevlékli celou armádu, ale nové polní uniformy zatím dostávají vojáci do zahraničních misí. Před časem slovenské letectvo použilo digitální vzory na stíhací letouny MiG-29 a na vrtulníky Mi-17.

Jak vzniká digitální potisk

Digitální potisk vzniká sloučením dvou vzorů. Nejprve se připraví takzvaný makrovzor, většinou počítačově generované maskování podle oblasti, kde vojáci působí. S pomocí specializovaných programů a náročných výpočtů se pak makrovzor rozdrobí - "rozpixeluje" na malé elementy, takzvaný mikrovzor. Sloučením obou pak vzniká takzvaný digitální potisk, kterému se podle charakteru krajiny jen přiřadí nejvhodnější barvy a velikost jednotlivých elementů.