Mezinárodní projekt Mt. Kulal Dogs Preventive Vaccination se zaměřuje především na očkování psů, kteří infekci rozšiřují. Tamní lidé o nemoci mnoho nevědí a na vzteklinu na východě Afriky umírají tisíce lidí, převážně dětí, které přicházejí do styku s domácími zvířaty nejčastěji.
Tým českých veterinářů tam jede letos už popáté. Od 22. srpna chce za tři týdny naočkovat asi dvanáct set psů. Objede asi 20 vesnic a osad.
"Letím do Keni s předstihem, abych zařídil vše potřebné, kolem 20. srpna pak přiletí ostatní lékaři a s očkováním začneme po přesunu na sever prakticky okamžitě. Letos budeme očkovat tři týdny. Na delší akci bohužel nemáme dostatek peněz," uvedl koordinátor projektu z Ústavu parazitologie Fakulty veterinárního lékařství David Modrý.
Veterinární péče je v Keni v případě psů něčím zcela neznámým. "Očkování vždy předchází jednání s náčelníky a stařešiny jednotlivých komunit. Tým pak navštěvuje jednotlivé vesnice a během několika dnů se snaží naočkovat maximum psů a koček v dané lokalitě. V místě už máme z předchozích let vytvořenou databázi zvířat s očkovacími průkazy včetně barevných fotek. Díky tomu máme možnost očkování každoročně opakovat a nemoc sledovat," dodal Modrý.
Celá akce odstartovala v roce 2006 na popud náčelníka samburské vesničky Satab, kde po pokousání nakaženými psy zemřelo několik dětí. Od té doby vyjíždějí lékaři z brněnské veterinární fakulty, české Akademie věd i z rumunské zemědělské univerzity do severní Keni k jezeru Turkana pravidelně.
Na jednu akci potřebují veterináři asi 350 tisíc korun, letos mají k dispozici jen desítky tisíc. "Musíme šetřit, proto jedou jen čtyři lidé místo pěti až sedmi. Ušetříme tak například na dopravě, logistice. Letos také nebudeme dělat průzkum tamních zvířat na nemoci a parazity, ale soustředíme se jen na očkování," dodal Modrý.
Model na severu Keni by mohl pomoci i jinde
Aby měli na projekt dostatek peněz, založili odborníci nevládní organizaci Veterináři bez hranic, která by jim měla i pro příští roky peníze zajistit.
Podle Modrého má projekt smysl, i když se zaměřuje jen na vybranou keňskou lokalitu. Během pěti let byly naočkovány stovky psů, koček, velbloudů a oslů patřících domorodcům etnik Samburu, Turkana, Rendile a El-Molo. O vzteklině ví více lidí a významně také poklesl počet úmrtí dětí na tuto nemoc. Jiné organizace očkují spolu se psy i děti.
"Je to taková modelová akce na těžce přístupném území, která má ukázat, že očkování proti vzteklině má v Africe smysl a že to za nevelkou částku jde uskutečnit," dodal Modrý.