O úspěchu vědců na svých stránkách informovala Akademie věd. Embryonální kmenové buňky jsou zdrojem všech tkání i orgánů lidského organismu.
Embryonální kmenové buňky pro mnoho vědců představují největší naději, jak získat "náhradní díly" dokonale slučitelné s organismem lidí trpících patologiemi, jako jsou diabetes a Parkinsonova choroba, či odsouzených k nehybnosti zraněním míchy. Problém je, že při jejich získávání se ničí lidské zárodky, proti čemuž se ostře staví například římskokatolická církev.
Křížová uvedla, že výzkumy v posledních letech naštěstí potvrdily možnost zvrátit osud již diferencovaných buněk, z nichž jsou složeny různé tělesné orgány, a "přinutit" je, aby se vrátily zpět do takzvaného pluripotentního (nediferencovaného) stavu, velmi podobného tomu, v jakém jsou kmenové buňky v lidském embryu.
Tímto postupem bude možné připravit kmenové buňky pacientů s různým typem onemocnění včetně vrozených nemocí, uvedla Křížová. Nová technologie podle ní umožní studovat příčiny onemocnění a hledání léčebných postupů.
Vědci z Ústavu experimentální medicíny, který řídí profesorka Eva Syková, a Výzkumného ústavu živočišné výroby ministerstva zemědělství, jejichž šéfem je Tibor Moško, kteří jsou aktivní v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, se tak připojili jako první v České republice k několika světovým laboratořím zvládajícím tento postup.
