První mapa v počítačovém programu vznikla zhruba před měsícem z dat Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Odborníkům z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany předala záchranka údaje z 24 tisíc výjezdů, tedy prakticky všech z loňského roku. Výstup ukázal, že by se do 13 obcí a k 5 550 lidem sanitky do 20 minut nedostaly. Dvacetiminutovou hranici přitom v připravovaném zákoně o zdravotnické záchranné službě žádá ministerstvo zdravotnictví.
Rychlost záchranářůPokrytí Královéhradeckého kraje výjezdy záchranné služby Čas do 15 minut od výzvy Čas do 15 minut od výjezdu Čas do 20 minut od výjezdu Čas nad 20 minut od výjezdu Zdroj: ZZS Královéhradeckého kraje, UO Hradec Králové |
Místa, do kterých se sanita nedostane do 20 minut, jsou na mapě vyznačena růžovou barvou. Jde především o horské oblasti Krkonoš nebo Orlických hor. Záchranáři ale uklidňují, že lidé z růžových míst mapy nemusejí mít obavy o život.
"Pokud se něco závažného v zejména horské lokalitě stane, při dobré viditelnosti vzlétá náš vrtulník a ten dokáže být kdekoliv v našem i Pardubickém kraji do požadovaného limitu. Mimo to máme i smlouvy s Horskou službou, kterou využíváme jako prvosledové záchranáře," říká náměstek záchranky Královéhradeckého kraje Jiří Mašek.
Program zaujal v Nizozemí či Polsku
Mapa vznikla při zkušebním testování počítačového programu s pracovním názvem MedPlan. S jeho pomocí fakulta simuluje řešení mimořádných událostí. Na pracovní verzi programu pracovali čtyři lidé zhruba tři roky. "Nešlo o soustavný vývoj, myšlenka se rodila postupně, měnily se i použité technologie a přístupy," popsal Miroslav Procházka, proděkan pro studijní a pedagogickou činnost.
Mapu zpracovanou tímto programem má zatím jen Královéhradecký kraj, který s univerzitou dlouhodobě spolupracuje. V polovině dubna data univerzitě začala předávat také pražská záchranka. Zájem o mapy projevili i záchranáři a nemocnice v Moravskoslezském a Libereckém kraji. MedPlan by mohly využít také záchranáři v zahraničí. Vědci ho proto už představili na několika mezinárodních konferencích. Zájem o něj projevili například v Nizozemí nebo Polsku.
Mapy jsou, každý kraj je ale dělá jinak
K programu jsou skeptičtí ředitel jihočeské záchranky a předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý a ministerstvo zdravotnictví. Poukazují na to, že mapy s dojezdovými časy už záchranná služba používá. Jejich metodika se ale v jednotlivých krajích liší.
Data pro mapyZáchranná služba předává vědcům například data o počtu a rozmístění výjezdových stanovišť a data o výjezdech na základě tísňových výzev. Vědci potřebují například vědět, kolik záchranáři při každém výjezdu ujeli kilometrů a jak dlouho jim to trvalo. Z dat naopak záchranáři vyjmou před zpracováním mapy lety vrtulníkem a mezinemocniční transporty. Univerzita se z dat nedozví nic o přepravovaných pacientech. Data program MedPlan zpracovává pomocí technologie geografického informačního systému a mapových podkladů. Samotná analýza dat z celého kraje trvá řádově hodiny. |
"Všichni mají něco podobného, možná méně dokonalého, možná amatérského. Mapa je to krásná a krajům se hodí, ale náš problém to nevyřeší. Je to jen otaxování vzdálenosti a minut a výsledkem je, že se dozvíme, že za takových podmínek nám zůstane tolik a tolik obyvatel mimo dosah péče. Proto si myslím, že v současné době, kdy je všude nedostatek financí, je zbytečné na to vynakládat peníze," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Pavelka.
"Absolutní ideál dojezdů vytvořit nejde, vždy to bude do určité míry schéma. Je tedy otázkou, za jakou cenu se ideál máme snažit dohnat," říká Slabý.
Záchranáři, kteří se do testování počítačového programu zapojili, ale tvrdí, že je to vůbec poprvé, kdy do vytváření mapy vstupují reálná data a obraz se proto nejvíce blíží skutečnosti.
"Mapa nám řekne: ano, tady když se stane velké neštěstí, tak to může být problém," říká ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz.
Pražští záchranáři si v minulosti zakreslovali orientačně dojezdové vzdálenosti do mapy pomocí kružnic. "Ty ale neodpovídaly skutečnosti, protože nezohledňovaly to, že někde je město pokryto dálnicí, jinde jedou sanity po okreskách," dodal Schwarz.
Pro záchranku je přehled o dojezdových časech důležitý. Má v ruce konkrétní podklad, který jí slouží pro jednání s jejím zřizovatelem o počtu výjezdových stanovišť nebo posádek. "Kdybychom podklady neměli verifikované, mohly by být různé spekulace a dohady, zda to pokrytí je dostatečné, nebo není," vysvětlil Mašek.
Ve Švédsku záchranáři mají půlhodinu
Přehled o dojezdových časech nabývá na aktuálnosti i proto, že ministerstvo zdravotnictví připravuje už několik let nový zákon o zdravotnické záchranné službě. V něm je i dvacetiminutový limit, který ale vyvolává ostré diskuse.
Zatímco politici tvrdí, že v zákoně musí být konkrétní časový údaj, záchranáři by se bez čísla raději obešli. Podle těch z Prahy a Královéhradeckého kraje ne proto, že by dojezd byl nesplnitelný, ale protože není potřeba, aby u každého výjezdu byli tak rychle. Spěchat nemusejí například k ohledávání mrtvých.
Ministerstvo je proto nuceno ke kompromisům. Místo původní třístupňové škály dojezdů (do 10, 15 a 20 minut) je nyní v zákoně jen jedno číslo (20 minut). Připravovaný zákon také nehovoří o žádné sankci za nedodržení limitu a navíc ho doprovází vyhláška, která bude odstupňovávat naléhavost tísňových volání.
Jednání o novém zákoně je jednou z příležitostí, při které posloužila mapa dojezdových časů vytvořená Fakultou vojenského zdravotnictví. Záchranka Královéhradeckého kraje s ní argumentovala při vyjednávání pětiprocentní tolerance v pokrytí do 20 minut dojezdové doby.
Pro srovnání, v Německu je limitem pro dojezd záchranné služby 10 minut, v centru Chicaga sanita musí k pacientovi do pěti minut, ale například ve Švédsku mají záchranáři na dojetí k pacientovi až půl hodiny.
