Zbrusu nový kabát dostal letoun s trupovým číslem 9235. Jeho ocasní plochy zdobí tygří hlava, řídící "kachní" plochy za kabinou zase oči šelmy. Tygrovaný vzor pak dostaly i přídavné palivové nádrže v podvěsu pod křídly. Originální vzhled tak dostal už druhý gripen elitní 211. taktické letky z Čáslavi.
Ztvárnění tygří příslušností je jedním ze symbolů, kterými se letouny a vrtulníky elitních letek NATO pyšní. V případě pronajatých gripenů ve službách českých vzdušných sil však nejde o malbu, ale o speciální samolepící fólie. Na jejich pořízení se většinou letci skládají.
Češi bojují na francouzském nebi
Ve francouzském Cambrai jsou čeští letci od počátku týdne. Na jednom z největších aliančních cvičení vůbec (WILD HIND 2011) obhajují titul nejlepší tygří letky NATO, který získali loni na podzim. Doposud se žádné letce trofej v podobě stříbrné sošky tygra obhájit nepodařilo.
211. letkaPrimárním úkolem 211. taktické letky je ochrana vzdušného prostoru České republiky a zemí NATO. Kromě toho letka zajišťuje přeškolování dalších pilotů na letouny gripen a věnuje se například i elektronickému boji. Všichni piloti letky mají nalétáno více než 1000 hodin a někteří dokonce přes 2000 letových hodin. Každý z pilotů stráví měsíčně v ostré hotovosti 8 až 12 čtyřiadvacetihodinových služeb, kdy je připraven do několika minut okamžitě vystartovat k podezřelému letounu. Zdroj: www.afbcaslav.cz |
První letové dny jsou rozdělené na dopolední a odpolední mise. Dopoledne čeští stíhači svádějí vzdušné souboje jeden na jednoho a dva na jednoho proti kolegům z jiných letek. "Tyto mise jsou určené převážně pro piloty ve výcviku. Zatím jsme létali s letounem švýcarských vzdušných sil F/A-18 Hornet a F-16 Fighting Falcon s tureckými a řeckými výsostnými znaky," popsal úkoly jeden z pilotů Milan Nykodym.
Odpoledne pak obvykle všechny čtyři gripeny společné startují do takzvaných misí COMAO. Jde o velké formace, ve které má každá skupina letadel svou přesně stanovenou úlohu.
Ve vzdušných soubojích si čeští tygři vyzkoušeli roli takzvaného "sweepu", tedy letounů, které čistí vzdušný prostor od nepřátel. "V podstatě jde o vybudování vzdušné nadvlády nad územím protivníka a umožnění úderným letounům, které letí v následné vlně, působit neohroženě na předem určené pozemní cíle," řekl Nykodym.
Stříbrná soška byla v Česku dvakrát
Čeští letci z 211. letky se stali právoplatnými členy elitního klubu loni. Kromě přijetí do prestižního klubu navíc porazili všechny své kolegy a stali se absolutně nejlepší tygří letkou NATO. Plnému členství většinou předcházejí roky práce.
České letectvo mělo do té doby mezi tygřími letkami jediného zástupce - 221. letku bitevních vrtulníků z Náměště nad Oslavou, která se stala rovněž nejlepší tygří letkou NATO v roce 2002. Její budoucnost je však kvůli ekonomickým problémů ministerstva obrany nejistá. Podle Bílé knihy obrany, kterou rok připravoval tým expertů a nyní se jí bude zabývat vláda, by se totiž armáda měla postupně zbavit všech bitevních vrtulníků Mi-24/35.
Tradice tygřích letek vznikla už za druhé světové války mezi americkými piloty. V šedesátých letech minulého století se piloti tygřích letek armád členských států NATO začali na několikadenních manévrech setkávat, aby společně procvičili nové způsoby leteckého boje, vyměnili si zkušenosti či otestovali stroje svých kolegů.
