Politici se týden před palestinskou žádostí uzavřeli do ulity mlčenlivosti. Jak bude Česko hlasovat, nechtějí prozradit ani náznakem. "Nebudeme se k tomu vyjadřovat do posledního okamžiku," řekl iDNES.cz rezolutně ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten se jednání zúčastní po boku prezidenta.
Čtěte takéPREZIDENT USA OBAMA: Úspěchu Palestinců asi nezabráníme |
"Náš postoj se bude ladit do poslední minuty, i v New Yorku," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.
"Svět v těchto chvílích horečně jedná a řeší tuto otázku, EU hledá své pokud možno jednotné stanovisko k této věci, není důvod, abych já tomu dal nějaký impuls, tím, že řeknu nějaký zásadní závěr," uvedl prezident.
Pravděpodobné přitom je, že se Česko postaví proti palestinské žádosti, jak na konci srpna informoval izraelský list Haarec. "Politici nejsou od toho, aby komentovali média," nehnul tehdy brvou Schwarzenberg.
Palestinci mají tři možnosti, jak se v OSN zachovat: požádat o členství Radu bezpečnosti (kde by žádost zřejmě vetovaly USA), požádat Valné shromáždění o plné členství nebo o statut nečlenského státu. K plnému členství je třeba dvoutřetinová většina, k uznání za nečlenský stát většina prostá.
Vztahy s Izraelem a PalestinouČeskoslovensko po druhé světové válce podporovalo vznik Izraele, židům pomáhal hlavně ministr zahraničí Jan Masaryk. Při izraelské válce za nezávislost dodala Praha mladému státu zbraně včetně kulometů a letadel navzdory embargu OSN. V Československu se cvičili izraelští vojáci. KSČ se od Izraele odvrátila poté, co se odmítl stát vazalem SSSR. Na šibenici putovalo 11 čsl. politiků židovského původu včetně generálního tajemníka KSČ Slánského. Do pádu komunismu ČSSR podporovala (i zbraněmi) arabské země. V Zastávce u Brna StB cvičila řadu teroristů včetně Palestinců. Po roce 1989 převládly sympatie k Izraeli. Miloš Zeman by jej nejraději viděl v NATO, Izrael potěšilo premiérování Jana Fischera (je židovského původu). Kladný vztah k Izraeli má dále například Přemysl Sobotka z ODS. |
Palestinští vyjednavači nyní tvrdí, že požádají o plné členství. To by jim umožňovalo například podat žalobu k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Podle odborníka na Blízký východ Marka Čejky by takovou žádost mohlo podpořit kolem 120 zemí ze 193 členů OSN. Potřeba je 129 hlasů, takže výsledek může být těsný.
"Ať OSN schválí cokoliv, nemusí to z faktického hlediska nic znamenat. Izrael má v oblasti všechny trumfy v rukách. Může to ovšem být komplikace z hlediska mezinárodní politiky," řekl v České televizi Čejka.
Proizraelská demonstrace, propalestinští komunisté
Na pražském náměstí Franze Kafky se od 17:30 koná demonstrace na podporu Izraele. S projevy vystoupí například režisér Václav Marhoul či poradce premiéra Petra Nečase Roman Joch.
Účastníci chtějí upozornit na to, že statut "palestinského státu" si dlouhá léta nárokovalo Jordánsko a že jednostranné vyhlášení nezávislosti Palestiny není v souladu s rezolucí OSN z roku 1967.
Zájmy Palestinců naopak hájí čeští komunisté. "Souhlasím s přijetím Palestiny do OSN a jsem pro její mezinárodněprávní uznání. ČR by navíc prokázala svou schopnost dostát závazkům, které jsme naposledy potvrdili při návštěvě prezidenta (palestinské samosprávy) Abbáse u nás v roce 2009," sdělil iDNES.cz předseda Vojtěch Filip.
Dejme Palestině stejnou šanci jako kdysi Izraeli, říká ČSSD
Sociální demokraté soudí, že by Palestina na půdě OSN měla dostat stejnou šanci jako před čtyřiašedesáti lety Izrael. Tehdy bylo hlasování o vzniku Izraele napjaté do poslední chvíle a Československo bylo pro.
"ČSSD podporuje dlouhodobý plán vzniku dvou států - Izraele a Palestiny. Domníváme se, že návrh na uznání Palestiny jako suverénního státu na nadcházejícím zasedání Valného shromáždění OSN koresponduje s mezinárodním plánem na mírové řešení konfliktu," sdělil iDNES.cz předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Existence dvou suverénních zemí by podle něj měla zrovnoprávnit a urychlit jednání o mírovém uspořádání v celém regionu. "Česká vláda by měla vůči tomuto kroku zaujmout vstřícný postoj," navrhl Sobotka.
Měla by Česká republika uznat palestinský stát?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 4. října 2011. Anketa je uzavřena.
