Novelou se dál nepřipouští darování orgánů za odměnu. Žijícím dárcům by ale mělo být kompenzováno nepohodlí a omezení kvůli darování a pokryty výdaje a ztráty příjmu. Norma počítá také s příspěvkem pro pozůstalé na vypravení pohřbu dárce.
Nová pravidla mají sjednotit transplantační zákon s právem EU, které v ostatních zemích unie umožňuje darování orgánů cizincům včetně Čechů.
Poslanci o předloze rozhodnou nejdříve příští týden. Ministrovi zdravotnictví Leoši Hegrovi (TOP 09) se nepovedlo schvalování uspíšit tak, aby bylo už tento pátek.
Novela stanoví, že když je cizinec držitelem dárcovské karty, znamená to, že s darováním orgánů souhlasí. Pokud cizinec není držitelem této karty, lékaři budou muset zjistit například přes Koordinační středisko transplantací, zda dříve vyslovil nesouhlas s posmrtným odběrem svých orgánů. Nutné bude také navázat kontakt s pozůstalými. Poslanec Pavel Bém (dříve ODS) požadoval, aby se k odběru orgánů mohlo přistoupit v případech, kdy se předpokládaný souhlas zemřelého cizince s transplantací nepodaří do 72 hodin ověřit. Novela naopak transplantaci po uplynutí této lhůty zakazuje.
Sociální demokrat Miroslav Svoboda navrhl zvýšit na 30 tisíc korun platbu od zdravotních pojišťoven na transplantaci orgánu od dárce po mozkové smrti, neboť dosavadních 20 tisíc korun prý náklady nepokryje. Bém doporučil v zákoně zpřesnit vymezení práce Koordinačního střediska transplantací. Podobně jako Svoboda chce stanovit pravidla, aby nebylo možné přednostně přidělit odebraný orgán konkrétnímu nemocnému.
Novela uvádí i předpokládané náklady související se zavedením kompenzací a pohřebného. Při pohřebném pět tisíc korun by stát ročně vydal za v průměru 250 zemřelých 1,25 milionu korun. Na náhradu výdajů a ušlého zisku v souvislosti s darováním orgánů při průměrném počtu 40 žijících dárců, průměrném měsíčním příjmu 25 tisíc korun a pracovní neschopnosti v průměru šest týdnů by státní rozpočet ročně vydal 620 tisíc korun.
