"Dobrý den, pane prezidente, boj o Prahu se vede v kolébce civilizace, v úrodném půlměsíci, v Iráku, Íránu i na dalších územích okupovaných sionisty," začíná dopis, který členové Národního odporu zaslali 22. srpna na Hrad a zveřejnili na svých webových stránkách.
"Odporné NATO, úlisná EU - všichni jsou fanaticky na straně Izraele. Národní odpor nikoliv. Holocaust nesmí Židy ospravedlnit v chystané genocidní činnosti vůči perskému lidu. Žádný člověk nesmí být zavražděn jen proto, že není z kmene Mojžíšova nebo mu otrocky nepřisluhuje," pokračuje dopis neonacistů.
Celkem 41 členů Národního odporu požádalo prezidenta Václava Klause, aby jim povolil sloužit v armádě Íránské islámské republiky. Když jim nevyhoví a rozhoří se válečný konflikt mezi Izraelem a Iránem, jsou prý připraveni zaútočit na území České republiky.
"Hrdá stráž Národního odporu je připravena do blížícího se konfliktu zasáhnout. Tak jako tak! Ať již v Íránu, nebo na území spadajícím pod jurisdikci České republiky. I v případě zamítnutí naší žádosti však deklarujeme: Po první vystřelené raketě vůči území Íránu proběhne adekvátní reakce Národního odporu," hrozí extremistické hnutí v dopise prezidentovi.
Synagoga, ambasáda nebo útok na izraelské turisty?
"Z taktických důvodů rozhodně nebudeme prozrazovat, jestli bude útok mířit na konkrétní cíle nebo skupinu obyvatel," řekl iDNES.cz mluvčí Národního odporu Petr Kalinovský.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se k záležitosti odpoledne nechtěl vyjádřit. "Je to příliš citlivé," uvedla pro iDNES.cz jeho mluvčí Blanka Kosinová. Mezi neonacisty, kteří byli v neděli zadrženi před izraelskou ambasádou, bylo i deset signatářů dopisu prezidentovi. - více zde
Není jasné, jakou silou neonacisté disponují a zda jsou vůbec schopni něco provést.
Prezident Klaus se dopisem vůbec nebude zabývat. "Ta žádost nejen, že nesplňuje náležitosti, ale ani panu prezidentovi nepatří," vyjádřil se pro iDNES Petr Hájek, ředitel tiskového odboru prezidenta republiky.
Pokud chce ale český občan sloužit v armádě, která není v NATO, musí získat jeho souhlas. Žádost ale musí poslat individuálně.
"Posuzuje se především morální aspekt věci. Je velmi nepravděpodobné, že by takovému žadateli prezident vyhověl," myslí si Andrej Čirtek, mluvčí ministerstva obrany.
"Vyprovokovalo nás chování státu Izrael. Každý soudný člověk musí vidět, jak se hnusné sionistické síly vůči Iránu a jejímu lidu chovají. Ani na chvíli jsme neváhali, na jakou stranu barikády se postavit," vysvětluje člen Národního odporu Kalinovský.
