Čeští herci hajlovali v Národním divadle

Legendární herec Karel Höger hajloval v roce 1942, tak jako desítky jiných známých umělců, v Národním divadle. Nacisté je k tomu donutili po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Svědectví o tom přináší unikátní publikace Jaroslava Čvančary "Heydrich".

Kniha vychází příští týden.

Stejný totalitní scénář se opakoval o pětatřicet let později a opět v Národním.

Loajalitu však tentokrát po známých umělcích - Karla Högera nevyjímaje - požadovali komunisté, nepříčetní kvůli dokumentu Charta 77.

Disidenti v něm do té doby nejpříkřeji pranýřovali režim. Umělcům už sice nešlo jako v dobách heydrichiády o život, ale hrozily jim tvrdé výslechy na tajné policii, vyhazov z práce či nucená emigrace.

Ale nemrazí jen při pohledu na fotografie Čvančarovy studie, nýbrž i na dobové dokumenty. V jednom z nich básník Jaroslav Seifert vyjadřuje v deníku Národní Práce vděk za ochranu, kterou německá Říše Čechům poskytuje, zatímco "nás londýnští emigranti (parašutisté, kteří zlikvidovali třetího muže Říše Heydricha - pozn. aut.) cynickými zločiny připravili o to, co jsme chtěli s Říší vybudovat".

Také vyjádřili loajalitu Říši

• Zdeněk Štěpánek
• Jaroslav Vojta
• Vlasta Burian
• Karel Höger
• Lída Baarová
• Eduard Kohout
• Václav Vydra nejst.
• Zdeňka Baldová
• Bedřich Karen
• Anna Letenská

"Nacisté i komunisté věřili, že když lidé uvidí své miláčky v Národním, tak si řeknou: Když oni, tak my taky," vysvětluje historik Vladimír Just. Čvančara připomíná, že nacisté do Národního umělce nahnali v den vypálení vesnice Ležáky.

Hajlovali i odbojáři
"Totalitní režimy ty lidi vydíraly," upozorňuje spisovatel Jiří Stránský. A mnozí varují před zjednodušeným odsuzováním umělců. Herečka Anna Letenská sice v Národním divadle hajlovala, ale krátce poté ji gestapo zatklo a popravilo za účast v protinacistickém odboji.

A historik Vojtěch Šustek zase upozorňuje, že podobný osud měl i biskup Gorazd: v dopise německým úřadům se rozhořčil nad atentátem, přitom právě on ukrýval parašutisty, kteří atentát provedli.

Herce Zdeňka Štěpánka prý trápil až do smrti jeho projev v Národním, v němž jménem umělců vyjadřoval loajalitu Říši. "Tou úlitbou chtěl zmírnit běsnění nacistů, ale málem za to po válce šel do kriminálu," říká jeho syn Martin.

"Režim byl zrůdný, ne umělci!" prohlásila Vlasta Chramostová po natáčení filmu "P. F. 77". Film je totiž symbolický: hlavní hrdinka (Chramostová) po dlouhém váhání nakonec antichartu podepíše. Chramostová vzpomíná, jak antichartu (jako disidentka) sledovala v televizi: "Byla jsem zoufalá."

Herec Karel Höger byl jedním z umělců, který demonstroval v Národním divadle svou věrnost nacistické třetí říši po atentátu na Heydricha v roce 1942. Za odpor hrozila smrt.