V deštných pralesích na Papui zkoumají pod vedením Vojtěcha Novotného už 12 let vztahy rostlin a hmyzu a zjišťují, jaké plochy je třeba zachránit před kácením, aby tisíce hmyzích druhů přežily.
Nyní se zaměřili na mravence, kteří tvoří většinu živočichů v tropickém lese. Entomologové vytvářejí i jejich databázi, až 30 procent druhů ještě věda nezná. Zatím provedli experiment, který trval osm měsíců.
Mravenců jsou v lese miliony
„Jsou jich tam miliony, a kdyby z lesa zmizeli, ekosystém by se zhroutil. Zkusili jsme je otrávit, aniž bychom zasáhli další živočichy. To ještě na větší ploše nikdo neudělal,“ popisuje Petr Klimeš z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích.
Nástrahy - 20 centimetrů dlouhé trubičky - zavěsili vědci do korun stromů pomocí nylonových lan. Pasti s tuňákem se běžně používají pro sledování mravenců.
„Je v něm hodně bílkovin a voní masem, takže je přitahuje. My jsme tam ještě přidali cukr,“ upřesnil Klimeš.
Zásadní je zjistit, nakolik jsou v pralese mravenci důležití. Vzorky zatím vědci zpracovávají. „Vůbec netušíme, co se stane, pokud náhle zmizí. Vzroste počet jiných druhů? Namnoží se pavouci, kteří hmyz také loví? Nebo roli mravenců zvládnou ptáci?“ uvedl Vojtěch Novotný.
Některé druhy jsou agresivní
Některé druhy mravenců jsou velmi agresivní, napadají ostatní hmyz. Třímilimetrový mravenec Anoplolepis gracilipes například způsobil, že se zhroutily ekosystémy v ostrovech Tichomoří. Když se přemnoží, zlikviduje i malá kuřata a kraby.
„Viděl jsem, jak táhnul polomrtvou kobylku, velkou 10 až 15 centimetrů. Máme podezření, že může hodně škodit, například malým obratlovcům,“ říká Klimeš.
Způsob, jak mravence tráví, představili na konferenci tropické ekologie v Surinamu. Měl velký ohlas. „Metodu by chtěli využívat zemědělci proti škůdcům na plantážích,“ zmínil Klimeš.
Domorodci vědce podporují, chápou, že chrání les. „Na Papui je běžná praxe, že přijede podplacený vládní úředník a nabídne lidem v těchto odlehlých oblastech hodně peněz za to, když mu podepíšou smlouvu, že vláda může těžit,“ líčí Klimeš.
Na Papui mají Jihočeši vlastní stanici, zaměstnává asi 20 lidí. Jejich bádání patří k nejprestižnějším projektům Jihočeské univerzity. Potvrdil to i Miloslav Šimek, proděkan pro vědu na Přírodovědecké fakultě.
„Ty výsledky jsou unikátní a na světové úrovni, publikovali je v nejlepších časopisech. Po této stránce je ten výzkum špičkový,“ zhodnotil Šimek.
