Pohřební komora, která patřila knězi Neferínpuovi, byla ukryta na dně deset metrů hluboké šachty a vstup do ní byl zazděný. Když se podařilo její vchod najít, vědci pomalu rozebrali zídku a spustili se dolů.
"A pak stojíte na prahu nevykradené pohřební komory. Člověk trochu zažívá pocity Indiana Jonese," říká Miroslav Bárta, který vede práce českých egyptologů v jižním Abúsíru. Podle něho však tyto objevitelské pocity rychle překryly starosti o to, aby byl jedinečný nález bezchybně zpracován.
"Komora o velikost zhruba čtyři krát dva metry byla napěchovaná starobylými předměty. Nesmíte se o nic otřít, aby se nepoškodil žádný nález. Musí se udělat fotografie, plán, všechno zakreslit, očíslovat."
To trvalo tři dny, teprve pak, 12. listopadu, mohli vědci odklopit víko sarkofágu. V něm ležely ostatky kněze Neferínpua i s ozdobami a šperky. Pak ostatky i další předměty zkoumali a teprve nyní zveřejnili podrobnosti o svém unikátním nálezu.
Kdo byl majitel hrobky a jakou zastával ve své době pozici? Podle egyptologů bychom kněze dnešní terminologií mohli označit za příslušníka vyšší střední třídy. Jeho prací bylo denně obětovat v pyramidových chrámech zasvěcených faraonům, tak aby panovníci na onom světě netrpěli nouzí. Neferínpu žil ve 26. století před Kristem v časech staré říše, tedy období, kdy vznikaly nejznámější egyptské pyramidy.
Hrob egyptského úředníka z té doby míval nadzemní část nazývanou mastaba – fakticky ohraničený prostor s malou kapličkou. Vlastní pohřební komora se sarkofágem byla ukryta poblíž, hluboko v písku.
Kromě kněze Neferínpua nalezli v jeho hrobce egyptologové i ostatky několika členů jeho rodiny. Nyní by vědci rádi počítačově, pomocí 3D skeneru, zrekonstruovali podobu těchto lidí. Možnost podívat se do tváře celé staroegyptské středostavovské rodině by pak podle Bárty byla naprosto ojedinělá.
