Návrh vypadá netradičně. Už máte pro pavilon přezdívku?
Důvěrně mu říkáme spaghetti monster (létající špagetové monstrum je ústřední modlou parodického náboženství zvaného pastafariánství, pozn. red.), ale to je jen naše interní záležitost.
Je dobře, když stavba dostane přezdívku?
Když si ji s něčím identifikujete, tak si k ní vytvoříte mnohem lepší vztah. V Miláně měli Britové Včelí pavilon, Rakousko Lesní pavilon. Pokud pavilon dostane nějakou přezdívku, tak to bude dobře, ale necháváme tomu volný průběh. V Miláně se stala ikona z „autoptáka“ – sochy od Lukáše Rittsteina, která byla v bazénku před pavilonem. Každý se s ní chtěl vyfotit a nikdo už si nepamatuje, jak se jmenovala. Expo je jako matějská pouť, všeho je tam moc a váš úspěch se počítá podle toho, jestli zaujmete, nebo ne.
Už jste se byli podívat v Dubaji?
Ne, ale máme spoustu fotek. Zatím je to poušť na okraji Dubaje, po které jezdí spousta stavební techniky. Písek a prach, který je potřeba propojit infrastrukturou. Vzniká to z ničeho. Všichni v Dubaji se ale snaží, aby to bylo plné superlativů a aby všechno bylo nej.
Minulá výstava se konala v kosmopolitním Miláně, teď se připravuje v muslimské Dubaji. Projevilo se to v něčem?
V Miláně byl velkým tahounem českého pavilonu bazének, kde se koupaly holky a točila se tam plzeň ve stánku. To v muslimské Dubaji nepůjde, tam jsou úplně jiná pravidla pro vstup do vody. Lidé se budou moci vody dotknout, napít se, ale žádné koupání nepřipadá v úvahu. Výstaviště však bude mít speciální režim pro festival, takže bude možné aby v restauraci bylo k mání pivo.
Koho napadlo navrhnout pavilon pro Expo 2020?
Není to naše první zkušenost s výstavami Expo. Už pro minulou výstavu v Miláně jsme zpracovávali jednu expozici našeho národního pavilonu. Měli jsme tam expozici laboratoř ticha, což byl fragment českého lesa zasazený do laboratoře, který reagoval na návštěvníky. Tematicky to bylo velmi podobné a charakterizuje to náš přístup, který se dá shrnout do sousloví „V souladu s prostředím“.
Jan Tůma  Vystudoval ČVUT. V roce 2011 založil Jindřichem Ráftlem studio R / FRM. Pracuje na projektech, pro které jsou charakteristické přesahy mezi uměním, architekturou a novými médii. |
Je rozdíl mezi klasickým domem a pavilonem pro Expo?
Pavilon se staví na několik měsíců, takže má blíž k expozici než ke klasické stavbě. Není to dům, který by někde měl stát sto let. Díky dočasnosti si můžeme dovolit víc, než kdybychom stavěli někde v centru města.
Co bude uvnitř?
Pavilon bude mít čtyři pět částí. Srdcem pavilonu bude systém S. A. W. E. R. který vyrábí vodu ze vzduchu s využitím solární energie a tím kultivuje poušť. Další část bude věnovaná českému sklu, v horním patře budou dočasné expozice, které se budou střídat po dvou týdnech a samozřejmě nebude chybět restaurace. Pavilon má také velké zázemí včetně kongresového sálu.
Počítáte s davy návštěvníků?
Jednou z věcí, která se musí do návrhu promítnout, je průtok lidí. Nechceme, aby to v pavilonu vypadalo jako někde na zámku – to znamená fronta u vchodu a pak se prochází z jedné místnosti do druhé. Návštěvník se v pavilonu bude moci pohybovat libovolně. Chceme, aby lidé procházeli, jak je napadne – jako při surfování na internetu.
Co s pavilonem bude po výstavě?
Pavilon má zhotovitele, který ho na vlastní náklady postaví, a Česko ho od něj za zhruba 84 milionů pronajme. A potom je na něm, co s ním udělá – jestli ho ekologicky zlikviduje, prodá ho, nebo přestěhuje.
Vítejte v Dubaji, městě budoucnosti:
