Koleje na Kladno
Po dvou letech výstavby zahajuje v květnu 1830 provoz druhá koňská železnice v Čechách - první spojuje zatím České Budějovice s rakouskými hranicemi. Vede z nádražíčka u pražské Písecké brány do stanice Vejhybka (dnes Kladno). Do tří let bude prodloužena přes Lány až k velké pile v křivoklátských lesích, měří tedy asi 60 km. Do Prahy vozí dřevo a občas lomový kámen, zpět jezdí převážně prázdná. Teprve od poloviny 19. století, s dalším rozmachem spotřeby "černého kamene" linka přestane prodělávat. Páry se dočká až roku 1863, pět let nato bude prodloužena do Prahy-Bubnů a stane se tak základem České severovýchodní dráhy.
Slovenský teoretik fyziky
5. května 1905 se v Martině narodil fyzik Ján Fischer (zemřel 1980). Absolvoval Univerzitu Karlovu, během stáže v Curychu se významně podílel na ověřování některých aspektů právě vzniklé kvantové mechaniky - jeho vzorec pro úhlové rozdělení elektronů vylétajících při fotoelektrickém jevu, odvozený teoreticky roku 1930, seděl praxi jako ulitý. Po návratu dělal tento badatel světové třídy gymnaziálního profesora, na bratislavskou Univerzitu Komenského šel učit až roku 1950.
Pan patolog
7. května 1855 se v Dolních Kralovicích na Benešovsku narodil zakladatel české patologické anatomie Jaroslav Hlava (zemřel 1925). V devětadvaceti se stal profesorem na již české větvi pražské univerzity, kde vzápětí pitval Bedřicha Smetanu, napsal první české učebnice patologické anatomie a bakteriologie. Po vzniku Československa byl jmenován prvním prezidentem státní zdravotní rady a ještě za svého života se stal klasikem, to když byl roku 1921 nový patologicko-anatomický ústav Lékařské fakulty Karlovy univerzity pojmenován po něm.
První přijímač "rádiových" vln
Na zasedání Ruské fyzikální a chemické společnosti 7. května 1895 přednáší učitel vojenské školy v Kronštadtu Alexandr Stěpanovič Popov "O vztahu kovového prášku k elektrickému vedení". Jako doplněk zde předvádí "grozootmětčik" (hlásič bouřek) - v podstatě detektor elektromagnetických vln (vznikajících i při blesku). Jejich zachycení ohlásí zazvoněním. Je natolik citlivý, že zaznamenává bouřku ve vzdálenosti až 30 km! "Můj přístroj se může po dalším zlepšení stát vhodným k předávání signálu na dálku," končí vynálezce. Pootevřel tak dveře k vývoji rozhlasu.