PŘÍLOHA: VLÁDNÍ KRIZE
jak jí rozumět ■ co bude
Jak je to možné? Demisi podalo již sedm ministrů - po třech lidovcích a unionistech plus nestranický ministr bez portfeje Jaroslav Bureš.
Jejich rezignace prezident ještě nepřijal, ale ve vládě už chtějí být pouze členové za ČSSD a dva nestraníci, které sociální demokracie nominovala: vicepremiér Jahn a ministr vnitra Bublan.
Počátkem příštího týdne chce premiér sám navrhnout prezidentovi, aby sedmičku "na odchodu" odvolal.
Z hlediska ústavy je to důležitý posun. Konstituce totiž jasně stanoví: "Prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády."
V ústavě sice není přesně dáno, jak dlouho smí přijímání demisí prezidentovi trvat, bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl však tvrdí, že to má prezident učinit v podstatě ihned.
Gross od prezidenta chce, aby mu jmenoval nové ministry, kteří "odpadlíky" nahradí. Pak je, jak slíbil před čtrnácti dny, ochoten předstoupit před Sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Podle ústavy to ovšem vůbec udělat nemusí. Grossova vláda - byť v úplně jiném složení - získala důvěru po svém jmenování loni v létě.
A už přežila i pokus o vyslovení nedůvěry: před dvěma týdny jí ve Sněmovně podrželi komunisté.
Prezident Klaus naposledy v pátek naznačil, že by Grossovi nejmenoval nové ministry, pokud nebude mít kabinet předem jasně vyjednanou podporu - například i od opozice.
Teoreticky by mohl Gross zkusit vládnout i bez několika jmenovaných ministrů - a zvrátit by to pak mohl pouze tlak zevnitř ČSSD. Anebo jednotný postup všech ostatních - nyní už opozičních - stran.
