S Československem vznikla i ČTK, přežila totality i rozpad státu

  10:00aktualizováno  10:00
Se zrodem samostatného Československa v říjnu 1918 byla založena i tisková agentura. První zprávy se signaturou ČTK jsou označeny datem 28. října 1918 a v novinách se objevily hned následující den. Agentura se od rozpadu československého státu v roce 1993 jmenuje Česká tisková kancelář.

Oznámení vzniku ČTK v novinách Právo lidu (31. října 1918) | foto: Michal Doležal, ČTK

Během uplynulého století prošla Československá tisková kancelář (ČTK) řadou peripetií a změn, které vždy úzce souvisely s dějinami země.

Zakládající redaktoři agentury mapovali první krůčky samostatné republiky, jejich následovníci byli začátkem 90. let svědky zániku Československa. Novináři z ČTK se museli vyrovnat se dvěma totalitními režimy a dvěma okupacemi cizími mocnostmi.

Zpravodajství, na které čekala další média, se krátce zastavilo jen dvakrát: 8. května 1945 při požáru pražské budovy v dnešní Opletalově ulici a 22. srpna 1968 po obsazení sídla ČTK sovětskými vojáky.

ČTK byla nejprve podřízena tiskové komisi Národního výboru československého, rychle se ale přeměnila ve standardní státní tiskovou agenturu. V listopadu 1918 převzala pracoviště bývalé rakousko-uherské tiskové kanceláře na území republiky a brzy začala budovat zpravodajskou síť na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Požár zničil archiv, listopad 1989 přinesl změny

Velký rozmach přišel za ředitele Emila Čermáka v letech 1920 až 1930, kdy vznikly zahraniční odbočky ČTK a byly uzavřeny smlouvy s britskou agenturou Reuters a francouzským Havasem (předchůdce AFP). Už od roku 1919 existoval kontrakt s německým Wolffem. ČTK byla jedním z iniciátorů vzniku organizace evropských tiskových agentur, která působí dodnes.

Politické zpravodajství vydávala meziválečná Československá tisková kancelář v češtině a němčině a od roku 1937 vysílala i do zahraničí.

Za války agentura podléhala nacistickému tiskovému dohledu, který z budovy ČTK řídil Wolfgang Wolfram von Wolmar. Někteří zaměstnanci se zapojili do odboje, což část z nich zaplatila životem, vězněním nebo internací v koncentračních táborech. Požár, který koncem války postihl pražskou redakci ČTK, zničil archiv zpravodajství. Bohatý fotoarchiv uložený na jiném místě zůstal.

Po krátkém vydechnutí v prvních poválečných letech se zpravodajství ČTK dostalo pod tvrdou komunistickou cenzuru, jež nakrátko polevila v šedesátých letech. V srpnu 1968 pracovníci ČTK ještě odmítli odvysílat text, který měl legalizovat okupaci, poté se však už ani agentura neubránila normalizaci.

Listopad 1989 přinesl zásadní změny, redaktoři agentury od té doby přinášejí nezávislé a nestranné zpravodajství.

Po roce 1990 se ČTK výrazně zmenšila - místo 1700 lidí, kteří v ní pracovali koncem 80. let, má dnes přibližně 260 zaměstnanců. Podstatně se také zredukovala síť zahraničních poboček, objem zpravodajství se ale ve srovnání s 80. lety několikanásobně zvýšil.

S volebním zpravodajstvím pomáhal robot

Agentura se také zbavila doplňkových činností a v posledních letech se plně soustředila na poskytování zpravodajství. ČTK patří k průkopníkům nových technologií, už v roce 1919 používala pro kontakt s pobočkami rádia, koncem 30. let přišly první dálnopisy a od 50. let nabídla dálkový přenos fotografií.

Od 80. let používá agentura pro tvorbu zpravodajství počítače, klienti dnes mají vedle slovního zpravodajství a fotografií k dispozici také infografiku, od roku 2001 mohou využívat zvukové nahrávky, o pět let později začal fungovat také videoservis. Důkazem toho, že ČTK sleduje nejnovější trendy, jsou i její služby pro chytré telefony nebo tablety, které agentura nabízí od prosince 2010.

Pro zpravodajství o letošních komunálních a senátních volbách pak agentura poprvé využila i automat. Ten pomáhal editorům a redaktorům při přepisování dat z Českého statistického úřadu

Už v roce 1992 přestala být ČTK státní agenturou a přeměnila se ve veřejnoprávní instituci, podobně jako Česká televize či Český rozhlas. Stejně jako tato dvě média kontroluje i činnost ČTK rada volená Poslaneckou sněmovnou, na rozdíl od nich ale agentura nemá zaručený příjem z koncesionářských poplatků a od roku 1996 ani nepobírá žádné státní dotace.

Na svou činnost si agentura vydělává prodejem zpravodajství. ČTK je tak fakticky jedinou tiskovou agenturou v postkomunistických zemích, která svůj provoz dokáže po řadu let financovat bez státních dotací.

Autor:

Ejpovický tunel zkrátí cestu z Plzně do Prahy o 11 minut, řekl šéf SŽDC

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Šest stran vyzvalo Babiše k demisi, budou hlasovat pro nedůvěru vládě

Ilustrační snímek

Kvůli bobtnajícímu skandálu kolem Čapího hnízda šestice opozičních stran - ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí...

Další z rubriky

Týdeník TÉMA dosáhl rekordní čtenosti, je nejčtenější v ČR

Titulka týdeníku Téma

Podle údajů Kanceláře ověřování nákladů tisku ABC ČR patří časopisu TÉMA mediální skupiny MAFRA titul nejprodávanějšího...

Fond ocenil novináře za film o transportu i o životě v pohraničí

Česko-německý fond budoucnosti v pátek večer v Olomouci rozdělil Česko-německé novinářské ceny. Ocenění obdrželi...

Časopis Fortune opět mění majitele, kupuje ho thajský podnikatel

Ilustrační snímek

Časopis Fortune koupí za 150 milionů dolarů (3,4 miliardy korun) thajský podnikatel Čatčaval Džiaravanon. Oznámila to...

Najdete na iDNES.cz