Rozdělením federace na konci roku 1992 Češi spadli do kategorie malého státu, aniž si to pořádně uvědomili, napsal slovenský list Denník N. Podle listu Pravda byl zánik Československa z geopolitického hlediska pro Čechy výhodný.
„V devadesátých letech živil jejich (českou) iluzi o přetrvávajícím významu středně velkého státu mimoděk Václav Havel díky své mezinárodní autoritě. Po jeho odchodu se naplno projevila malost České republiky, zdá se ovšem, že tento fakt vidí všichni kromě samotných Čechů,“ uvedl Denník N.
Podle listu zaslepenost Čechů se projevuje postojem vůči EU, když čeští politici se chovají tak, jako by měla Evropa usilovat o pozornost české strany a nikoliv naopak. „Tuto zvláštní křeč nelze vysvětlit jinak, než neschopností pohlížet na Česko jako na malý stát přiměřeně malého významu, kterým se stal poté, co přišel o slovenskou část,“ dodal deník.
Naopak Slováci si podle listu museli rychle osvojit strategii malého státu, tedy vstřícnosti vůči velkým demokratickým spojencům, a měli výhodu, že iluzi o své velikosti nemohli nikdy podlehnout. Deník napsal, že rozdělení Československa se zpětně jeví jako správný krok a nikdy se Češi a Slováci neměli tak dobře a rovněž se neměli tak rádi jako v současnosti.
„Zánik ČSFR byl z geopolitického pohledu výhodný pro Čechy. Zeměpisně se vzdálili od zbytku rozpadlého, nevyzpytatelného sovětského impéria. Zároveň se zbavili části země, která má hranici s Maďarskem, což bylo důležité, protože nikdo v té době netušil, kam mohou dospět tehdejší snahy o autonomii na slovenském jihu,“ napsal list Pravda.
Podle listu samostatnosti obou nových států nepředcházela jednoznačná touha Slováků a Čechů po zániku federace, ale odvíjela se od neschopnosti či neochoty politických lídrů v Bratislavě a Praze dohodnout se na férovém fungování společného státu.
