"Celá věc je zatím ve fázi vyhledávání vhodných kompenzačních ploch," potvrdila Denisa Čermáková z tiskového odboru ministerstva.
Jesenicko je přitom neschopností úřadů postiženo nejvíc z pohraničních oblastí v republice, která Polsku dluží celkem 368 hektarů.
Problémy trápí především Vidnavu, které vyměřovači v roce 1958 sebrali velkou část katastru, takže pětina městečka včetně zástavby leží dodnes sice v Česku, ale na polském území.
Starostka Vidnavy Eva Pavličíková minulý týden poslala dopis na ministerstvo vnitra. "Nechceme nic jiného než s tím pohnout. Neskutečně nám to ztrpčuje život," řekla Pavličíková.
Lidé nemohou stavět nebo prodávat domy. Na pozemky nebo stavby v "zemi nikoho" totiž nedostanou ani stavební povolení, katastrální úřad nepřepíše pozemek na jiného majitele, i kdyby prodávající s kupcem měli platnou smlouvu.
Na "polském" území vede i část vidnavské kanalizace. "Když na té části potřebujeme něco opravit, zkrátka ji opravíme. Kdybychom žádali o povolení, nedočkáme se ho," řekla Pavličíková.
S polskými úřady je podle poslance nejhorší domluva ze všech
"Je to naprosto schizofrenní situace. Před lety chtěla Česká republika ty necelé čtyři stovky hektarů Polsku zaplatit, ale to odmítlo. Přitom z pohledu státu nejde o cenné pozemky. Pro obce a lidi v pohraničí ale mohou mít velký význam," řekl jesenický poslanec Jiří Krátký.
Sám vidí celou věc skepticky. "Z vlastní zkušenosti vím, že s polskými úřady je nejhorší domluva ze všech sousedních zemí," řekl.
Právě nedořešení územního dluhu je klíčem pro srovnání absurdit především ve Vidnavě. Desítky hektarů půdy v katastru městečka nemají českého majitele. Patří někomu z Polska, komu pozemky kdysi sebraly tamní úřady, aby je mohly věnovat na srovnání hranice.
V katastru je ale uvedeno "majitel neznámý", protože ho po tolika letech není možné zjistit.
Oba státy se snaží problém s pozemky vyřešit, ale zatím bez výsledku. Přitom první etapa narovnání česko-polského pozemkového dluhu měla skončit už letos. To je ale vzhledem k vývoji nereálné.
Olomoucký kraj svému severu příliš nepomůže. "Můžeme maximálně tlačit na centrální úřady. Jinak jde ta záležitost mimo nás. Kraje jako instituce se v podstatě netýká," řekl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.
Pozemky vytipované na Jesenicku na smazání územního dluhu zatím nikdy neuspěly.
Loni se proti vydání 68 hektarů postavila Vidnava a třiadvacet hektarů odmítl dát Javorník. "Pro nás je nemyslitelné, aby se někteří lidé žijící ve městě dostali kvůli tomu do Polska," řekla Pavličíková.
Javorník zase odmítl udělat zásek do česko-polské hranice, kterou kdysi úřady narovnaly.
