Mezi deseti čísly nahrávky Time Against Us se nacházejí pouze dva standardy, ostatní potvrzují Benkovu kompoziční zdatnost. Ale více než jednotlivá témata zaujme způsob, jímž autor svůj soubor vede. Na rozdíl od vesměs mírně zadumaných, převážně lyricky orientovaných originálů jeho českých generačních vrstevníků se zde tempa i nálady střídají. Naopak vysloveně pomalá, přemýšlivá nálada tu téměř chybí,
právě až na ty převzaté standardy; průvodním jevem zůstává vždy jazzová energie a intenzita.
Mimo hlavní proud
Benkův kvintet zde navazuje na hráčský i posluchačský prožitek jazzového mainstreamu. Jednotlivá sóla nebo pasáže však moderně člení do logických odstavců různé sazby i zvukové hutnosti. Trumpetista Miroslav Hloucal, tenorsaxofonista Radek Zapadlo, basista Tomáš Liška i zasloužilý nestor souboru, bubeník Pavel Zbořil, k tomu přispívají výkony, které občas vyrůstají do impozantních samostatných sól. Trumpetista Hloucal kupříkladu v titulní skladbě Time Against Us, zvláště efektně bopově pak v Periodic Excuses nebo v Like To Say Sorry; saxofonista Zapadlo v Birině, v Little Explorer nebo ve Spacecraft; basista Liška v Early Heat; bubeník Zbořil v Periodic Excuses, pianista Benko třeba ve Spacecraft. Jako kapelník a skladatel však Benko vede svůj soubor právě i v krátkých vložkách, které mají vždycky kompoziční smysl. Ve dvou číslech se uplatní hostující zpěvačka Miriam Bayle. Nejde však o typické "jazzové písničky": vokál tu představuje "pouze“ další hlas, který rozšiřuje a obohacuje paletu kvinteta.
O albuMatej Benko Quintet: Time Against Us. Obsazení: Další informace včetně ukázek z alba na: |
Za symbolické téma CD Time Against Us bychom mohli považovat skladbu Little Explorer. Její název do jisté míry vyjadřuje mírně výzkumnický charakter alba, i když inspirací prý byl jen nápis na tričku Matejova jednoročního syna. Ale střídání dechových ansámblů se sóly a spojkami vytváří Benkovu poetiku, charakteristickou právě neustále probíhajícím napětím a beatem. Je to, jak již naznačeno výše, dědictví post-bopového mainstreamu, infikované už skladatelsky zaměřeným úsilím další generace: může být přijatelné pro posluchače navyklé na dřívější druh jazzu, ale nemusí být cizí ani jejich následovníkům. Ne vždycky taková symbióza vyjde zcela, někdy se nevyhne nebezpečí skládačky, v níž si posluchač může klást otázku, kdy už se něco začne dít. Ale takové okamžiky jsou na albu naštěstí opravdu v menšině - převládá nálada kontinuálního napětí.
Stalo se v současnosti zvykem končit jazzová alba ve smířlivé náladě hudby k usínání. Benkovo aranžmá Over the Rainbow dává tomuto zvyku opět charakter autorské osobitosti, která dovede i s dobře známým evergreenem a s obsazením jazzového kvinteta s dvěma dechy a rytmikou zacházet po svém a jinak. A to je také celkový dojem z tohoto alba.
SkladbyEnrico’s Storytelling (dedicated to Enrico Pieranunzi) 6:40 |
